Naučná stezka

    Barrandovské skály - Chuchelský háj

    Naučná stezka

    Barrandovské skály - Chuchelský háj

3

Profil u kapličky        

Umístění zastávky: na cyklistické stezce (ul. Starozbraslavská) za Barrandovským mostem těsně za místem, kde je silnice sevřena z levé strany železniční tratí a z pravé skálou.

Při stavbě staré silnice vznikl odkryv, který je stratigraficky významný - je zde důležitá hranice rozhraní spodnodevonských stupňů prag a zlíchov - a slouží jako stratotyp (standardní profil).

profil u kapličky
  1. Nejstarší vrstvy v levé části, tzn. deskovité vápence s vložkami vápnitých břidlic, patří pražskému souvrství spodního devonu.
  2. Nad nimi dochází k významné změně v sedimentaci: usadila se poloha vápenců složených hlavně z vytříděných velmi drobných organických zbytků, v nichž jsou patrny stopy podmořských skluzů, které se jeví jako časté detailní zvrásnění nebo střídání vrstev.
  3. V nadloží těchto vrstev pak leží mocná lavice nevrstevnatých vápenců, která představuje mořskými proudy transportovanou drť hornin a organismů tvořících patrně jihovýchodně od našeho stanoviště korálové útesy s velmi bohatou devonskou zvířenou.
Korálové útesy
Korálové útesy jsou velmi starými ekosystémy, existují patrně již 500 milionů let. Vznikají v mělkých a teplých tropických mořích činností korálů - živočichů ze skupiny žahavců (láčkovců) - a za přispění mnohých dalších živočichů a mořských řas.
Sveřep vzpřímený (Bromus erectus)
Sveřep vzpřímený

Korálové trsy jsou tvořeny množstvím jedinců - polypů, každý z nich má vytvořenou vlastní schránku z uhličitanu vápenatého a jednotlivé schránky se na sebe napojují.

Koráli rostou pouze v mělkých vodách okolo ostrovů, kde mají dostatek kyslíku a slunečního světla (do hloubky několika metrů pod hladinou), a ke svému životu potřebují teplotu vody okolo 20oC. Pokud vlivem pohybů zemské kůry ostrov začne klesat, pak koráli tento pokles vyrovnávají dalším růstem a snaží se tak držet v blízkosti mořské hladiny. Jestliže ostrov dále klesá až nakonec zcela zmizí pod vodou, zůstává útes jako prstencový val - tvoří atol. Je-li pokles rychlejší než schopnost růstu korálů (mohou přirůst až 25 mm za rok), klesá atol stále hlouběji, až se dostane do hloubek, kde již koráli nemohou žít, a celý atol odumírá.

Trhliny a štěrbiny v útesu poskytují množství rozmanitých úkrytů a bohaté zdroje potravy a stávají se tak domovem i množství dalších živočichů (ekosystémy korálových útesů jsou vůbec nejrozmanitějšími na celém světě, ale bohužel jsou snadno zranitelné - například znečištěním, nadměrným lovem nebo bouráním útesů).

Zbytek původní vegetace
Nad profilem je zbytek původního tvaru křovinaté stráně. Hlavní trávou na otevřených plochách je sveřep vzpřímený (Bromus erectus), tráva s centrem rozšíření v západním středomoří.