Naučná stezka

    Barrandovské skály - Chuchelský háj

    Naučná stezka

    Barrandovské skály - Chuchelský háj

7

Na Vyskočilce        

Umístění zastávky: na cyklistické stezce u břidlicového suťového kužele (cca 30 m za místem, kde se otevírá pohled na diabasovou skalní stěnu)

Tak se jmenoval zájezdní hostinec, který se nedaleko odsud dříve nacházel. Možná Vás to překvapí, ale kdysi tady bývala hranice Berounského kraje. Jakub Arbes poznamenává, že v průčelí hostince byl nápis: "Vítám tě, poutníče, v kraji Berounském." Dnes názvem "Vyskočilka" označují geologové zdejší skalní sráz.

Geologické zajímavosti a paleontologické nálezy
V nižší části stěny vystupuje ložní žíla vyvřelé horniny - silurského bazaltu (diabasu). Ložní žíla vnikla nehluboko pod tehdejším povrchem mořského dna do sedimentů, které ve svém okolí přeměnila.

Tento bazalt má proti původní stavbě pozměněné minerální složení: tmavé minerály a některé živce se změnily v zelenavé minerály chloritové skupiny aj., takže se původní tmavá až šedočerná barva změnila na zelenou a hnědozelenou.

chuchelské růžičky

Na zvětralém povrchu skal je zřetelně patrný kulovitý rozpad diabasu. Tato textura byla podmíněna již při tuhnutí magmatu, kdy krystalizace probíhala kolem pomaleji tuhnoucích center. Pro tyto tvary existuje zdejší místní název "chuchelské růžičky". Uvidíte je zde na fotografii nebo přímo v terénu o několik metrů dál na skále za velkou tabulí Lesů hlavního města Prahy.

Ložní žíla svým teplem i přínosem těkavých látek přeměnila i své nadložní horniny, kterými jsou mořské sedimenty staršího siluru vyvinuté zde jako černé graptolitové břidlice. Ty jsou bohaté organickým uhlíkem a chovají hojné zbytky graptolitů. Graptoliti byli drobní živočichové ze skupiny Polostrunatci (Hemichordata), kteří vytvářeli kolonie volně se vznášející v mořské vodě. Z graptolitů zbyly rozpadlé části jejich kolonií jako pilkám podobné, matně lesklé, rovné nebo spirálovitě stočené zbytky.

ukázky graptolitů z této lokality
Na obrázku jsou ukázky graptolitů z této lokality:
1 - Monoclimacis vomerina
(a - dospělá, b - počáteční část),
2 - Monograptus priodon,
3 - Monograptus dubius,
4 - Retiolites geinitzianus,
5 - Cyrtograptus murchisoni,
6 - Barrandeograptus pulchellus,
7 - Stomatograptus grandis

Stratigrafické členění siluru
V tabulce uvádíme podrobnější stratigrafickou tabulku siluru (podle J. Kříže). Vpravo od tabulky jsou k příslušným vrstvám přiřazeny jednotlivé profily, které na této naučné stezce máte možnost vidět. V závorce je uvedeno číslo zastávky.
stratigrafické členění siluru
 1 vápnité a jílové břidlice
 2 graptolitové břidlice, místy se silicity
 3 vápnité graptolitové břidlice
 4 střídání černých graptolitových břidlic a zelenavých jílovců
 5 tufitické břidlice
 6 vápence (bioklastické a biomikritické)
 7 deskovité vápence s vložkami vápnitých břidlic
 8 vulkanické produkty
 9 stratigrafický hiát
s. souvrství
v. vrstvy

Vliv hornin na vegetaci
Na rozdíl od pevných deskovitých vápenců jsou břidlice málo odolné, jejich povrch se snadno rozpadá na ploché úlomky a při deštích splavuje. Pro rostliny je velice obtížné takovéto pohyblivé substráty osídlit a udržet se na nich. Jejich kořeny jsou obnažovány, nadzemní orgány zasypávány splavovanými úlomky atd. Navíc jsou břidlice chudé na důležité živné látky a naopak bohaté na sirné sloučeniny, které se uvolňují z materiálu pyritu, který je obsažen v břidlicích. V důsledku toho rostou na břidlicích zcela odlišné druhy než na vápencích.

kuklík městský
Kuklík městský
(Geum urbanum)
Rostlinné společenstvo
Do přírodního vývoje zde zasáhl i člověk výsadbou trnovníku akátu (Robinia pseudoacacia) a višně mahalebky (Cerasus mahaleb). Tyto dřeviny měly zpevnit svahy stále se sesouvající na silnici a domky pod svahem. Tuto svou úlohu splnily jen zčásti a zasloužily se naopak o proniknutí různých plevelných druhů na skály, druhů, které by bez působení akátu na půdu na těchto místech nikdy nerostly: měrnice černá (Ballota nigra), kuklík městský (Geum urbanum), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) apod. Porost akátu v současné době odumírá a v jeho zástinu se prosazují hlohy, ve vrcholových partiích skály i duby včetně vzácného dubu šipáku (Quercus pubescens).