Naučná stezka

    Barrandovské skály - Chuchelský háj

    Naučná stezka

    Barrandovské skály - Chuchelský háj

10

Přírodní rezervace Chuchelský háj I

foto z minizoo
Umístění zastávky: na cestě k minizoo

Rozlehlý komplex Chuchelského háje - zejména jeho původní porosty - je také domovem mnoha různých živočichů. Můžeme se zde například setkat s motýlem otakárkem fenyklovým (Papilio machaon), brouky roháčem obecným (Lucanus cervus) a chroustkem letním (Rhizotrogus solstitalis), z plazů se zmijí obecnou (Vipera berusa), užovkou hladkou (Elaphe longissima), z drobných savců s norníkem rudým (Clethrionomys glareolus) a s mnoha dalšími. (Některé zástupce naší fauny uvidíte cestou v místním minizooparku.)

roháč obecnýRoháč obecný je náš největší brouk (dosahuje až 6 cm) a je zákonem chráněný. Samci používají svá mohutná kusadla při zápolení s jinými samci. Žije v listnatých, hlavně dubových, někdy i bukových lesích a živí se prýštící sladkou mízou. Jeho mohutné až 10 cm dlouhé larvy se vyvíjejí ve starých trouchnivějících pařezech a dospělý brouk se líhne až po pěti letech. Dnes už si těžko dokážeme představit, že kdysi byly larvy roháče považovány za pochoutku.

Nápadnou složkou živočišných společenstev Chuchelského háje jsou ptáci. Setkáme se tu takřka se všemi charakteristickými druhy lesních stanovišť. Hnízdí zde datel černý (Dryocopus martius), strakapoud velký (Dendrocopus major), šoupálek krátkoprstý (Certhia brachydactylus), lejsek bělokrký (Muscicapa albicollis) i další méně obvyklé druhy. Z dravců tu můžeme spatřit například poštolku obecnou (Falco tinnunculus) nebo krahujce lesního (Accipiter nisus), ze sov kalouse ušatého (Asio otus), puštíka obecného (Strix aluco) a jiné.

Ptačí zpěv
V jarním období je nejcharakterističtější známkou výskytu jednotlivých druhů jejich zpěv. Je to druhově specifický hlasový projev samců, kterým oznamují jiným samcům svého druhu obsazení hnízdního okrsku - teritoria. Tento projev je tedy vázán na hnízdění a podle počtu zpívajících samců lze stanovit i počet hnízdících párů.

U datlovitých ptáků slouží stejnému účelu daleko slyšitelné bubnování, které se také u každého druhu odlišuje. Například datel černý bubnuje hlasitěji, v delších sériích ale s menší frekvencí než strakapoud velký. Četnost bubnování se ale mění dalšími okolnostmi - například ptáci, kteří si již našli partnerku,už bubnují méně často než ti dosud nespárkovaní.

Zaposloucháte-li se do zvukové kulisy Chuchelského háje, takřka jistě zaznamenáte nápadný zpěv následujících druhů: pěnkavy obecné (Fringilla coelebs), kosa černého (Turdus merula), sýkory koňadry (Parus major), budníčka menšího (Phylloscopus collybita), drozda zpěvného (Turdus philomelos), červenky obecné (Erithacus rubecula), sýkory modřinky (Parus coeruleus), budníčka většího (Phylloscopus trochylus) a možná i dalších.

budníčekMezi typické lesní pěvce patří drobní zelení ptáčci - budníčci (rod Phylloscopus). Jednotlivé druhy si jsou vzhledově velmi podobné, ale odlišují se velmi výrazně svým osobitým zpěvem. Živí se výhradně hmyzem, který sbírají v listoví stromových korun. Kulovitá hnízda, která staví samička sama, si však staví na zemi nebo těsně nad ní - u paty stromů, mezi kořeny. Vede do nich jen úzký boční vchod, který se v době krmení mláďat zvětšuje. Na podzim se budníčci stěhují za potravou na jih do krajů s příznivějším počasím.

Býval tu i dudek
Podle pamětníků tu dříve pravidelně hnízdil také dudek chocholatý, ale to už je minulost - dnes tu již nenachází vhodné životní podmínky.

Pěstuje-li člověk nějaké rostliny, má vždy zájem, aby porost byl tvořen samými zdravými a silnými jedinci. Při tomto přístupu v lesích pak často dochází k odstraňování nemocných a vykotlaných stromů. Ty jsou ale v přirozeném ekosystému jeho důležitou součástí - žije na nich např. veliké množství různého hmyzu, který je zase potravou některých druhů ptáků, někteří ptáci (ale i savci) využívají dutiny ve stromech k hnízdění ...

brhlík lesníTento nápadný ptáček - brhlík lesní (Sitta europea) je běžným obyvatelem Chuchelského háje a setkat se s ním můžete i třeba v pražských parcích. Jako většina lesních ptáků, také on se živí hmyzem. Tento druh je specialistou na vybírání hmyzu z borky stromů a přitom se běžně pohybuje po kmenech hlavou dolů, čímž se liší od datlovitých a šoupálkovitých ptáků. Používá i úplně jinou techniku šplhu: zatímco datli a šoupálci se přitom opírají o ocásek, brhlíci ho nosí volně. Brhlíci hnízdí v dutinách stromů případně v ptačích budkách a přitom projevují zvláštní stavitelské schopnosti. Nejsou-li spokojeni s velikostí vchodu, tak ho zalepí směsí hlíny a bláta a ponechají otvor jen tak veliký, aby se jím sami protáhli. Většinu této práce trvající i několik týdnů vykonává samička. Ač sama váží jen asi 24 g, dokáže ke vchodu do hnízda nalepit až třičtvrtě kilogramu země.