Naučná stezka

    Barrandovské skály - Chuchelský háj

    Naučná stezka

    Barrandovské skály - Chuchelský háj

14

Starý lom na úpatí Homolky        

foto Starého lomu na úpatí Homolky
Umístění zastávky: u silnice z Velké Chuchle na Slivenec u Starého lomu na úpatí Homolky (naproti staré vápence)

Zde jsou odkryty synklinálně uložené vrstvy spodního devonu. Východní a západní křídlo této struktury je tvořeno deskovitými vápenci lochkovského souvrství a střed - jádro synklinály - je tvořen spodnodevonskými vápenci dvorecko-prokopskými. Právě toto západní křídlo bylo zvoleno Mezinárodní unií geologických věd za standardní profil (stratotyp) spodní hranice stupně pragu, který má světovou platnost jako stratigrafický stupeň spodního devonu. Hranici mezi lochkovem a prágem vyznačuje kovová značka, místo je označeno vysvětlující tabulí a je přísně mezinárodně chráněno. Makrofosilie není v tomto profilu hojná a lokalita je přísně chráněna, takže tu sbírání zkamenělin není dovoleno.

V západním sousedství Homolky jsou vápence dolomitizovány a dolomit, který se používal jako surovina k výrobě ohnivzdorných materiálů, se tu těžil i hornickým způsobem systémem štol.

Stará vápenka ve Velké Chuchli

Naproti lomu je stará vápenka s dvojitými šachtovitými Pacoldovými pecemi - unikátní technická památka z 2. pol. 19. století (podrobně je popsána v publikaci Technické památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku III. díl, Libri, Praha 2003). Zdejší vápenka je zajímavým dokladem jedné etapy historie českého vápenictví. Tyto pece, postavené podle patentu profesora pražské techniky Jiřího Pacolda, umožňovaly zpracování jakéhokoliv vápence, nikoliv pouze vytříděného. Byly v provozu až do 2. světové války (r. 1930 prošly poslední rekonstrukcí), pak už vápenka sloužila jen příležitostně filmařům a postupně chátrala až do havarijního stavu. Situace se změnila až po restituci, kdy byla vápenka vrácena potomku původního majitele. Ten měl od počátku zájem na její záchraně a v roce 2004 zahájil její rekonstrukci.

Zde naše naučná stezka končí. Téměř celá procházela územím dnešní Městské části Praha - Velká Chuchle, která je známá především svým dostihovým závodištěm. To bylo slavnostně otevřeno 28. září 1906. Předtím se v Praze konaly koňské dostihy nejdříve na louce u karlínské Invalidovny, od r. 1865 pak na smíchovské Císařské louce. Tam ale diváci moc nechodili, raději závody sledovali zadarmo z blízkého Vyšehradu. Na Císařské louce dostihy skončily r. 1894 po třímetrovém zvýšení hladiny Vltavy. V této souvislosti byla volba nového umístění závodiště ve Velké Chuchli poněkud paradoxní, protože velká voda tu byla stálou hrozbou. První ročník nejprestižnějšího československého dostihového závodu Derby se na chuchelském závodišti konal r. 1921. V polovině 80. let minulého století bylo rozhodnuto zbourat staré dřevěné secesní budovy a nahradit je novou betonovou tribunou.

Dostihové závodiště v Chuchli s původními dřevěnými tribunami.
Dostihové závodiště s  původními dřevěnými tribunami.

Až se budete vracet z opravdové vycházky po naší naučné stezce, jděte kousek zpátky po silnici, po které jste sem přišli, do Velké Chuchle na nejbližší zastávku MHD na náměstí Omladiny (zastávka Velká Chuchle autobusu č. 244), případně k dostihovému závodišti na zastávku ČD.