Naučná stezka

    Povodím Botiče

1

Toulcův dvůr

Toulcův dvůr - centrální část se špýcharem (bývalá tvrz). Foto Z. Prášil

Umístění zastávky: před vraty Toulcova dvora (Kubatova ul. 1/32).

 

Toulcův dvůr

Naučná stezka začíná u brány do Toulcova dvora, kde také naleznete první informační tabuli. Stojíte na území Hostivaře, ještě do nepříliš vzdálené minulosti samostatné obce (do roku 1939), která patří k nejstarším doloženým obcím hlavního města. První písemně doloženou zprávu o Hostivaři najdeme v Kosmově kronice k roku 1068. V té době se poblíž obce utábořila vojska knížat Konráda a Oty, kteří vyslali poselstvo ke svému bratrovi, knížeti Vratislavovi II. s žádostí o dosazení bratra Jaromíra na uprázdněný biskupský stolec. Hostivař v té době patřila do majetku vyšehradské kapituly.

Obec ležela na křižovatce dálkových cest a byla tak významnou zastávkou kupců a cizinců, směřujících do Prahy nebo z ní odjíždějících. To dokládá i samo jméno obce, složené ze slov host (cizinec, případně kupec) a variti (tj. chránit).

Románská apsida kostela Stětí sv. Jana Křtitele

Kolem 12. století náležela ves vladykovi Hroznatovi, kterému je též přisuzována zásluha na vybudování původního románského kostela Stětí sv. Jana Křtitele. V předhusitské době vlastnily části Hostivaře různé církevní instituce a také bohatí pražští měšťané. Roku 1364 se objevuje první zpráva o tvrzi v Hostivaři, na níž sídlil rychtář, odpovědný Sázavskému klášteru, kterému tvrz patřila. Za husitské revoluce převzali církevní majetek v Hostivaři Pražané, brzy jej však zase prodali a obec pak vystřídala dlouhou řadu majitelů.

V polovině 17. století byla již Hostivař velkou vsí. Berní rula uvádí, že zde v roce 1654 stálo 24 domů, z toho bylo 13 selských a 11 chalupnických. Další dva domy byly pusté. Hostivař se dále rozrůstala a na počátku 20. století zde stálo již na 200 domů a počet obyvatel překračoval 2200. Tou dobou začal do obce pronikat průmysl. Roku 1922 byla Hostivař připojena ku Praze a měla v té době 3200 obyvatel a 269 domů. Dnes je součástí městské části Praha 15 a je stále významnějším průmyslovým předměstím hlavního města.

Toulcův dvůr, dnešní Ekologické centrum hlavního města Prahy, stojí na místě zmiňované hostivařské tvrze, o čemž svědčí i budova špýcharu s pěkným pozdně gotickým portálkem z počátku 16. století. Tvrz byla během let několikrát přestavována, nejprve renesančně, pak i barokně (zaklenuté stáje). Později zde byl významný statek, za první republiky v nájmu rodiny Toulců, po níž nese své jméno. Ekologické centrum, které zde začalo pracovat v roce 1994, postupně uvádí jednotlivé stavby areálu do dobrého stavu.

Centrum je zaměřeno především na ekologickou výchovu dětí a mládeže. V té souvislosti zde také již několik let pracuje ekologicky zaměřená mateřská škola. Starší a středoškolská mládež zde nachází příležitost k propojování ekologické teorie s praxí. Centrum pořádá mnoho zajímavých akcí během celého roku – výstavy, přednášky, obnovování tradic oslav masopustu, dožínek, atd. Děti zde najdou možná první příležitost důvěrně se seznámit s dříve běžnými druhy domácích zvířat, která by jinak v Praze těžko poznaly. Samozřejmostí jsou i akce při příležitosti Dne Země. Ekologické centrum v Toulcově dvoře si již získalo mnoho stálých návštěvníků a příznivců.

Jednou z významných aktivit centra bylo vybudování malé „vzorové“ okružní naučné stezky. Každého překvapí, jaká přírodní zákoutí s loučkami, mohutnými stromy, mokřadem, tůňkami i kouskem lužního lesa se dají objevit nedaleko městské zástavby. Doporučujeme k prohlídce, stačí na to 20-30 minut.

Hostivařský kostel Stětí sv. Jana Křtitele s dřevěnou zvonicí

Naučná stezka vede dolů po schodech a dále ke kostelu Stětí sv. Jana Křtitele s dřevěnou zvonicí (vyhlášena jako kulturní památka). Sejdeme k Botiči, projdeme parkovištěm vlevo od hotelu Selský dvůr a po kovovém můstku přejdeme na pravý břeh Botiče. Pokračujeme loukou k ulici U břehu a dále proti proudu potoka k další zastávce.

Botič v Hostivaři

 

Zpět na začátek stránky
 
Další zastávka
>

Tyto internetové stránky připravilo © Občanské sdružení EVANS, 2008.
Poslední aktualizace: 30.12.2013