Naučná stezka

    Povodím Botiče

4

Hostivařská přehrada

Hostivařská přehrada

Umístění zastávky: u hráze Hostivařské přehrady.

Původní niva kolem Botiče byla zatopena vodou po vybudování přehradní nádrže v letech 1959 - 1962. Délka vzduté vody, zadržené sypanou (gravitační) 13 m vysokou a přes 110 m dlouhou přehradní hrází, činí 2,2 - 2,6 km (podle sezónní výše hladiny) se zatopenou plochou kolísající od zimního minima 26 ha do případného maxima 45 ha. Je to největší vodní plocha Prahy, s maximální hloubkou 12 m. Účelem bylo zachycení povodňové vlny ohrožující občas níže položená stavení v rekreační oblasti. V posledních letech je snížena hladina v nádrži (protipovodňové opatření), což má negativní vliv na příbřežní vegetaci a též na vegetační porosty v nátokovém prostoru přehrady.

Hostivařská přehrada

K místu přehradního profilu je plocha povodí Botiče 94,8 km2 a průměrný roční průtok vody činí 350 l/s. Povodňové průtoky dosahující desítek kubických metrů za sekundu přehrada snižuje. Naopak v období sucha je schopna zajistit pod vodním dílem průtok 50 l/s.

Středověké záznamy se zmiňují o cechu rybářském, který existoval na Botiči, a o jeho dodávkách raků a ryb, včetně úhořů, dvoru i církevním hodnostářům, o jeho sporech s pražskou radnicí i s konkurenčním cechem staroměstských rybářů vltavských, což dokládá dobrou kvalitu vody v potoce.

Lín obecný

I dnes můžeme břehy přehradní nádrže vidět vroubené rybáři. Nejsou ovšem vybaveni ostí ani vrší, ale rybářskými pruty. Nádrž je počtem druhů ryb z celého povodí nejbohatší. Je natolik úživná, že dovoluje rybám dorůst značných rozměrů. Lze tu zastihnout vedle běžných ouklejí, hrouzků a plotic též karasy, líny, cejny, tlouště, ale i kapry (až 15 kg), candáty, štiky a sumce (až 50 kg). Od 90. let zde navíc prospívá východoasijský bílý amur (až 15 kg) a nad přehradou je pravidelně vysazován úhoř. Z vyšších částí povodí sem proniká i pstruh.

Karas obecný

Vzhledem k rekreačnímu využití nádrže je během sezóny ve zdejší vodě značně zvýšené množství dusíkatých látek. Ty se sem dostávají ovšem i splachováním umělých hnojiv z polí na horním toku Botiče. S tím souvisí i zatížení přehradní nádrže sinicemi, řasami a jinými mikroorganismy (známé "zelené kvetení" vody), které ji ochuzuje o kyslík a ohrožuje tím i další formy života v přehradě.

Příklady mikroskopických modrozelených sinic (Oscillatoria limosa, vlevo) a zelených řas (Pleurococcus vulgaris, vpravo)
 

 

Zpět na začátek stránky
<
Sousední zastávka
>

Tyto internetové stránky připravilo © Občanské sdružení EVANS, 2008.
Poslední aktualizace: 30.12.2013