Naučná stezka

    Povodím Botiče

5

Pod Kozincem

Výchozy svisle vyvrásněných křemenců na SZ svahu Kozince (Z. Frühbauer)
Umístění zastávky: na cestě podél Hostivařské přehrady směřující do Petrovic, pod Kozincem.

V okolí této zastávky (ve svahu) vychází skalní podloží na povrch, takže zde máte příležitost pozorovat v profilu, vytvořeném zářezem potoka, sled zemských vrstev.

Začátkem prvohor, asi před půl miliardou let, byla tato krajina mořským dnem, na němž se ukládalo bahno. To se v pozdějších obdobích zpevnilo v břidlice, prachovce (velmi jemné břidlice) a písek z období mělkého moře ve velmi tvrdé křemence (pískovec zpevněný křemitým tmelem).

Ve svahu vidíme výchozy s úlomky prvohorních (ordovických) břidlic a křemenců i nejstarších prvohorních prachovců.

Skalní výchozy pod Kozincem

V období ordoviku (před zhruba 450 miliony let) žilo již mnoho druhů bezobratlých živočichů, včetně trilobitů. Ve zdejších vrstvách se dají najít schránky ramenonožců (jsou zdánlivě podobné schránkám mlžů) a vzácně najdeme i úlomky krunýřů drobných trilobitů. V křemencích jsou zachovány rourky skolitů (mořských mnohoštětinatých červů). Je vhodné připomenout, že není dovoleno vytloukat zkameněliny ze stěny.

Trilobit rodu Odontochile

Normální sled geologických vrstev (starší vrstvy pod mladšími) je zde narušen vrásněním, takže se v těchto místech starší předprvohorní břidlice nasunuly na mladší prvohorní. Hranice obou geologických období je několik set metrů směrem k jihovýchodu, dále už míjíme vrstvy bez zkamenělin.

Celý zbytek stezky prochází předprvohorními (proterozoickými) břidlicemi, usazenými na dně rozsáhlého moře v době před 640 až 580 miliony let, které v té době zalévalo větší část Čech.

Svahy nad přehradou, dříve bezlesé, jsou až od konce 19. století porostlé vysazeným řídkým lesem. Tvoří ho především dub červený a trnovník akát (oba ze severní Ameriky). Nevhodnost dřevinné skladby má negativní vliv na bylinné patro i na živočišstvo.

Jen místy roste habr obecný a dub letní, dále javor klen, lípa srdčitá, ptačí zob obecný, střemcha obecná, jilm vaz a jasan ztepilý. Příliš se šíří bez černý.

Listy (zleva doprava) dubu letního, dubu červeného, habru obecného a jilmu vazu
dub letní dub červený habr obecný jilm vaz

Z travin převládá lipnice hajní, metlička křivolaká, místy lipnice cibulkatá, sveřep střešní, ječmen myší.

Z dalších druhů lze vidět třezalku tečkovanou, pryšec chvojku, zvonek řepkovitý, mléčku zední, lociku kompasovou, rozchodník skalní, několik druhů jestřábníků (jestřábník lesní, jestřábník Lachenalův, jestřábník savojský), konopici polní, kopretinu chocholičnatou, tořici japonskou, hojně pak vlaštovičník větší, nitrofilní kopřivu dvoudomou a měrnici černou. Často se setkáváme s nežádoucí invazní netýkavkou malokvětou.

V mělkých vodách zátok roste orobinec širolistý, chrastice rákosová, kosatec žlutý a karbinec evropský.

 

Zpět na začátek stránky
<
Sousední zastávka
>

Tyto internetové stránky připravilo © Občanské sdružení EVANS, 2008.
Poslední aktualizace: 30.12.2013