Naučná stezka

    Povodím Botiče

11

PP Pitkovická stráň

Pitkovická stráň
Umístění zastávky: na spodním okraji přírodní památky Pitkovická stráň.

Na pravém břehu při východním vstupu do údolí Pitkovického potoka (u Pitkoviček) naleznete toto půlhektarové nejcennější místo celé naučné stezky. Ostroh z předprvohorních modrošedých jílovitých břidlic (viz též zastávka č. 5) je na východní straně otevřen starým stěnovým lůmkem a na jeho temeni přežívá dobře zachovaný cenný stepní ekosystém s výskytem teplomilných společenstev rostlin i živočichů. Svah má převážně jižní expozici.

Chráněné území, vyhlášené r. 1969, je na západě omezeno porostem borovice černé, dubu zimního, s vtroušenými jeřáby a trnovníkem akátem, v horní části trnkou. Východně je vysázen dubový lesík. Lokalitu vymezuje zábradlí, aby chráněné druhy nebyly ničeny sešlapem.

Společenstva jsou určována zejména hloubkou vrstvy vytvořené půdy.

V mělké půdě na hraně lomu se vyvinulo společenstvo suchomilných lišejníků a mechů (ploník chluponosný, rohozub nachový) s chmerkem vytrvalým a jestřábníkem chlupáčkem.

Křivatec český

Dále na hlubší půdě je společenstvo rozrazilu Dillenova s křivatcem českým, silně ohroženým chráněným druhem, který časně z jara rozkvétá žlutými květy. S nimi vyrůstá mochna písečná, osivka jarní, pomněnka drobnokvětá a další druhy.

Koniklec luční

Nejvyvinutější travinné společenstvo je prezentováno porosty koniklece lučního českého s ovsířem lučním a dalšími druhy, např. kostřavou žlábkovitou, smělkem štíhlým, rozrazilem klasnatým, lomikamenem zrnatým, jetelem horským, hvozdíkem kartouzkem, hlaváčem bledožlutým. Zde se k ohroženým chráněným druhům vedle koniklece lučního řadí i chrpa chlumní (ch. Triumfettiho).

Chrpa chlumní
Chrpa chlumní

Celkem lze na travnaté ploše napočítat kolem 100 druhů cévnatých rostlin.

Mylná by však byla představa, že plocha je chráněna pouze pro tři jmenované ohrožené a chráněné druhy. Chráněno je celé společenstvo, včetně půdních mikroorganismů, rostlin i bezobratlých.

Lokalita je ohrožena pronikáním expanzní trávy ovsíku vyvýšeného a zarůstáním dřevinami (růžemi, trnkami, duby, akáty).

V době poledové před 10 - 8000 lety bylo u nás podnebí teplejší, srovnatelné s dnešní jižní Evropou. Tomu odpovídalo rozšíření stepí a lesostepí. Pozdější změna klimatu k dnešnímu chladnějšímu a hlavně vlhčímu dovolila šíření lesa a původní stepní formace přežívaly jen na omezených místech. Zarůstání dřevinami bránila od neolitu i pastva. Ještě v první polovině 20. století se takováto místa vypásala ovcemi, kravami a hlavně kozami.

Dnes nezbývá než napomáhat udržení společenstva nahrazením pastvy selektivním kosením. Ke kosení se vybírají místa výskytu rostlin, které je potřeba potlačovat a ponechávají se místa cenných rostlinných společenstev, která mají takto možnost se vysemenit a šířit. Tímto způsobem se omezuje šíření ovsíku a odstraňují se semenáčky dřevin a výmladky, které by zastíněním i zvlhčováním detritu vespod na drnu způsobily vymizení stepních organizmů. 

Práce na Pitkovické stráni

Pro neinformované je pak překvapením pohled na pracovníky ochrany přírody se sekačkou a hráběmi na ploše se zákazem vstupu. Děje se tak ve vegetačním období (v červnu) podle režimu, který přesně vymezili odborníci v plánu péče, a proto nejsou cenné druhy ohroženy. Jako nejagresivnější plevel útočící na plochu se jeví (vedle ovsíku a růže šípkové) téměř nezničitelný trnovník akát. Jeho potlačování je úsilí nejen bodlavé, ale hlavně nikdy nekončící.

Je opravdu nezbytné dodržovat obcházení plochy po stezce podél zábradlí. Nijak vás to neochudí, protože hledané druhy místy zasahují na dohled ke stezce. Sešlapávání by je ohrozilo, nemluvě o krádežích kvetoucích jedinců vyrýpáváním.

Pitkovická stráň jako chráněné území je vedena v kategorii Přírodní památka. 4. základní organizace Českého svazu ochránců přírody se o tuto lokalitu stará podle schváleného plánu péče.

Prosíme, nevstupujte za ochranné oplocení podél obchvatné stezky a nenechávejte po stráni volně pobíhat své psy!

Zpět na začátek stránky

<
Sousední zastávka
>

Tyto internetové stránky připravilo © Občanské sdružení EVANS, 2008.
Poslední aktualizace: 30.12.2013