Naučná stezka

    Povodím Botiče

12

Výhled na rekultivovanou skládku

Pohled na Pitkovičky
Umístění zastávky: obejdete-li Pitkovickou stráň po obchvatné stezce a projdete okrajem malé dubinky, dostanete se na stráňku se šípkovými keři. Zde najdete poslední zastávku naučné stezky v Pitkovickém údolí.

Při pohledu přes údolí k jihu jen zdánlivě vidíme původní tvar údolí. Ukládáním nejen obyčejného odpadu, ale zejména panelů a stavebních hmot z budování Jižního města v jeho jižním úbočí se navrstvil mohutný val skládky, sice místním úřadem za úhradu povolené, ale nesprávně provozované. Po víceletém úsilí, též tehdejšího Aktivu státní ochrany přírody v Praze 10, se v roce 1982 konečně podařilo další ukládání ukončit. Po navezení ornice byla její horní plošina přeměněna v nové pole. Nově vzniklý boční svah osázeli členové Českého svazu ochrany přírody (4. ZO) vhodnými dřevinami a tím se zpevnil svah navážky.

Skládka Tingl v roce 1982 po navezení ornice

Co s odpadky je tíživým problémem každého města. Průměrný Pražan vyprodukuje kolem 240 kg tuhého odpadu ročně, tj. 240 000 tun na milion obyvatel. Jaký je přijatelný způsob nakládání s tímto tuhým komunálním odpadem (TKO)?

Řešením je třídění a řízené skládkování, resp. technologicky vyspělé spalování s podlimitním únikem škodlivých látek, zejména oxidů síry a dusíku, těžkých kovů a dioxinů, v kouřových zplodinách.

Po třídění se nejprve oddělí a centrálně sbírá odpad nebezpečný (barvy, rozpouštědla, detergenty, fotochemikálie, galvanické články, zářivky a ostatní odpad např. s obsahem rtuti a j.). Samostatně se odkládá papír, plasty a sklo pro opětné použití. Tím ubude skoro 20 % hmotnosti, ale hlavně více než 40 % objemu. Zbylý směsný odpad se po případném spálení, což dále zmenší jeho objem až na jednu desetinu, ukládá přímo na řízenou skládku.

Správně provozovaná skládka není smetiště! Při vjezdu do oploceného prostoru, vyloženého neprosákavou izolační vrstvou pro ochranu spodních vod, se kontroluje, zda v zásilce nejsou nebezpečné složky. Po uložení se pravidelně každá vrstva zhutní těžkým vibračním mechanismem a zasype inertní zeminou. Po dosažení plánované úrovně se povrch pokryje půdou a rekultivuje vhodným porostem.

V mnoha vyspělých zemích se samostatně oddělený biologický odpad ukládá na skládkách se zařízením k čerpání vznikajícího bioplynu.

Na téměř celé naučné stezce můžete často pozorovat různé dravce a sovy (káně lesní, poštolku obecnou, kalouse ušatého).

Poštolka obecná
Káně lesní
Kalous ušatý
Zpět na začátek stránky

<
Sousední zastávka
>

Tyto internetové stránky připravilo © Občanské sdružení EVANS, 2008.
Poslední aktualizace: 30.12.2013