Naučná stezka

    Prokopské údolí - Butovickým hradištěm

1

Lom »Kační«

Lom Kační
Umístění zastávky: U severního okraje lomu Kační

Stěna opuštěného lomu odkrývá žílu vulkanické horniny – basaltu (diabasu), která pronikla do nezpevněných usazenin na dně prvohorního, silurského moře před asi 425 milióny let v souvislosti se vznikem podmořské sopky, rozkládající se v území mezi dnešními Butovicemi a Řeporyjemi. V nadloží žíly, v nejvyšší části lomu, vycházejí na povrch břidlice a vápence motolského souvrství. Ty obsahují četné zkameněliny, které bylo možno sbírat v době těžby v lomu. Z poněkud mladších vrstev (kopaninského souvrství) odkrytých v ohybu cesty nad lomem bylo popsáno mnoho druhů zkamenělin, zejména hlavonožců, plžů a mlžů. Jeden z mlžů byl pojmenován podle obce Butovice – Butovicella. Tento druh, a s ním řada dalších, obýval silurské moře nejenom v Čechách, ale byl nalezen také ve stejně starých usazeninách v Polsku, Německu, Itálii, Rakousku, Švédsku, Francii a Portugalsku. Nálezy téhož druhu z vrtů na Floridě svědčí o tom, že v období siluru byla též Florida v blízkosti Evropy.

Silurský mlž Butovicella migrans (Barrande) ze spodních poloh kopaninského souvrství.
Silurský mlž Butovicella migrans (Barrande) ze spodních poloh kopaninského souvrství.

V období siluru se území dnešních Čech nacházelo jižně od rovníkového pásma v blízkosti velkého kontinentu Gondwany, tvořeného jádry dnešní Jižní Ameriky, Afriky, Antarktidy, Austrálie a Indie, zasahujícího až k jižnímu pólu. Gondwana a s ní i mikrokontinent Perunica s územím dnešních Čech se postupně posunovala k rovníku, čímž docházelo k oteplování podnebí.

Graptoliti – nejpočetnější obyvatelé silurského moře (ukázky tvarů). Pro břidlice z lomu »Kační« je významný graptolit Monograptus flemmingi.
Graptoliti – nejpočetnější obyvatelé silurského moře (ukázky tvarů)

Změlčením silurského moře v místech sopečné podmořské aktivity se vytvořily vhodné podmínky pro bohatý život nejrůznějších skupin mořských bezobratlých živočichů, zejména hlavonožců, mlžů, plžů, trilobitůlilijic.

Lilijice

Na okrajích lomu je uchován původní tvar terénu a na těchto skalkách roste ekosystém skalní stepi, přizpůsobený nedostatku vlhkosti a velkému kolísání teplot na povrchu skály. K nejzajímavějším rostlinám patří česnek tuhý (Allium strictum Schrad.), se souvislým rozšířením na východě a v centru asijského kontinentu, s pouze několika izolovanými ostrovy výskytu v Evropě.

Česnek tuhý

Méně strmé svahy by byly přirozeně zarostlé listnatým lesem, tvořeným dubem, habrem, případně javorem a lípou. Tato lesní vegetace byla již dávno v této po tisíciletí osídlené krajině vykácena a odlesněné svahy sloužily jako pastviny. Od počátku 20. století zde probíhalo namátkové zalesňování převážně jehličnatými dřevinami (borovice černá, modřín, smrk). Přesto však jsou zde listnaté dřeviny tak vitální, že samovolně zarůstají křovité patro lesa. Postupně mají být jehličnaté dřeviny vyměňovány za listnaté ve složení, které odpovídá přirozenému porostu na tomto stanovišti.



Zpět na začátek stránky
 
Další zastávka
>

Tyto internetové stránky připravil © EVANS - středisko globální výchovy, 2005.
Poslední aktualizace: 30.12.2013