Naučná stezka Řeporyje - Hlubočepy

    Údolím Dalejského potoka

2

Řeporyje - u potoka

Řeporyje u potoka. Foto H. Klonfarová
Umístění zastávky: v Řeporyjích, nad Dalejským potokem u odbočky z ulice K chaloupce.

GPS: N 50°1.923‘, E 14°18.858‘


řepík ve znaku obce
znak Řeporyj
pohlednice z roku 1900 znázorňuje dnešní Řeporyjské náměstí
Pohlednice z roku 1900
znázorňuje dnešní Řeporyjské náměstí.

Řeporyje

Jméno Řeporyje se odvozuje od jména osadníků „řeporyjců“, kteří zde v minulosti dobývali kořen rostliny řepíku. Ten se používal v lékařství. Vedle základních tvarů Řeporyje a Řepora se vyskytují v lidovém podání i tvary Žepora, Žepory a Žeporaje.

Historie obce sahá až do 12. století, kdy byla v majetku cisterciáckého kláštera v Plasích. Pak se majitelé obce střídali poměrně často. Po roce 1622 se dostaly Řeporyje do majetku pánů Michnů z Vacínova. Ti je prodali roku 1669 Václavu Zimmermannovi, rektoru jezuitské koleje v Praze. Jezuitům zůstaly až do zrušení řádu roku 1773.

Řeporyje po průmyslové revoluci

K velkém rozmachu obce došlo po roce 1872, kdy byla vybudována železnice vedoucí Prokopským a Dalejským údolím z Prahy do Berouna. Byly otevřeny vápencové lomy, postavena firmou Biskup – Kvis a Kotrba pec k pálení vápna a Hugem Reiserem kruhová cihelna. To přineslo přísun dělníků pracujících v lomech do obce, ale také dočasnou devastaci dříve krásného údolí. V roce 1892 byla postavena a vysvěcena škola se čtyřmi třídami. Rozšiřování obce vedlo v roce 1919 k jejímu povýšení na městys. Po druhé světové válce dochází k uzavření většiny průmyslových provozů a nastává přeměna obce na pražské předměstí. Roku 1974 se stávají Řeporyje součástí Prahy. Na konci 80. let byla Útvarem rozvoje města vypracována studie na komplexní zastavění území řeporyjské městské části. Tato zástavba, která by byla vlastně rozšířením sídliště Jihozápadní město, počítala s novými panelovými domy, které by plynule navazovaly na současnou vilovou zástavbu. Tento plán naštěstí nebyl díky změně politické situace zrealizován.

kruhová pec k pálení vápna
kruhová pec
k pálení vápna
stála ještě v roce 1972,
kdy byl pořízen
tento snímek
Reklamní kresba Fr.Skopalíka z roku 1908
Reklamní kresba
Fr. Skopalíka z roku 1908. Zbytky továrny
můžete v údolí vidět dodnes. V levé části kresby je lom Mušlovka
(zastavení naučné stezky č. 6) a za ním Černý lom dříve Kamčatka
(zast. č. 7)

Dalejský potok

Dalejský potok, který teče v  korytu před vámi, má celkovou délku 13,5 km. Pramení v obci Chrášťany v nadmořské výšce 384,5 m a vlévá se do Vltavy (190 m n. m.). Místy se potok hluboce zařezává do skalního podloží a mnohde vytváří ve vápencích kaňon.

Zpět na začátek stránky
<
Sousední zastávka
>

Tyto internetové stránky připravilo © Občanské sdružení EVANS, 2012.
Poslední aktualizace: 30.12.2013 .