Naučná stezka Řeporyje - Hlubočepy

    Údolím Dalejského potoka

3

Řeporyje - Placatá skála

PP Placatá skála. Foto H. Klonfarová
Umístění zastávky: v Mládkově ul. přímo u Placaté skály.

GPS: N 50°1.852‘, E 14°19.013‘

Čechy a Morava měly kdysi i vlastní kontinent...

Čeřiny vytvořil na písčitém dně mořský proud.
Čeřiny vytvořil na písčitém dně mořský proud.
(foto J. Kříž, 1972)

Před více než půl miliardou let tvořily dnešní Čechy a Morava mikrokontinent Perunika, v těsné blízkosti jižního pólu. Na tomto mikrokontinentu ještě před počátkem ordoviku před asi 490 miliony let vznikla podél hlubokých zlomů dlouhá, mělká propadlina pražské pánve ve směru JZ-SV. Byla pouze něco přes 20 km široká, dosahovala od oceánského pobřeží Peruniky na západě až do jejího středu, do území dnešních Železných hor.

Maturanti a křížovkáři znají prvohorní útvary kambrium, ordovik, silur, devon, karbon a perm. Dnes tři z nich můžete vidět na vlastní oči a můžete se jich dotknout!

Propadlina se zalila mořem na začátku spodního ordoviku. Moře zde zůstalo po celý ordovik, silur až do středního devonu, více než 100 miliónů let. Během celé své dávné historie se Perunika ybovala směrem k severu, k rovníkovému pásmu. Tam dorazila ve spodním devonu asi před 410 miliony let.

Stojíte na dně moře. Ustoupilo po miliónech let a z jeho usazenin vzniklo celé pohoří, ale i to zmizelo...

V té době tlačil Peruniku na sever africký kontinent, až narazila na Baltiku (Skandinávii) na severu. Tlaky mezi těmito kontinenty se dno pražské pánve vyklenovalo, změlčovalo, a moře z ní ustoupilo ve středním devonu před asi 390 milióny let. V následujícím období svrchního devonu a karbonu probíhalo vrásnění usazenin v pánvi až vzniklo nízké prvohorní pohoří.

Stopy po lezení živočichů na dně      
Stopy po lezení živočichů na dně

O tom všem se dozvíte na

naučné stezce vedoucí údolím Dalejského potoka, který proráží zvrásněné prvohorní usazeniny. Začíná odkryvem pevných pískovců nejvyššího ordoviku pod Placatou skálou, usazených v době největšího globálního zalednění v historii Země. Na povrchu šikmo ukloněných vrstev se nacházejí stopy po lezení prvohorních živočichů. Stopy vlnění a proudů (čeřiny) - byly zničeny výstavbou ještě před vyhlášením národní přírodní památky.

Stezka prochází národní přírodní památkou Dalejský profil, přírodní památkou Opatřilka – Červený lom a přírodní reservací Prokopské údolí. Chráněná území s ochrannými pásmy tvoří dohromady Přírodní park Prokopské a Dalejské údolí. V budoucnosti se počítá s jeho zahrnutím do území připravovaného budoucího Geoparku „Silur a devon Barrandienu“.

 
Paleogeografická mapa svrchního ordoviku (před asi 445 miliony let)
Paleogeografická mapa svrchního ordoviku (před asi 445 miliony let)

Zpět na začátek stránky
<
Sousední zastávka
>

Tyto internetové stránky připravilo © Občanské sdružení EVANS, 2012.
Poslední aktualizace: 30.12.2013 .