Naučná stezka Řeporyje - Hlubočepy

    Údolím Dalejského potoka

10

U Klukovic

U Klukovic

Umístění zastávky: Vpravo od pěšiny, před jejím vyústěním na silnici před odbočkou do Klukovic.

GPS: N 50°2.253‘, E 14°21.531‘

Brouci a stromy

Není to tak dávno, co byly Prokopské a Dalejské údolí téměř bez vzrostlé vegetace. Lesních porostů zde bylo naprosté minimum a jen místy se vyskytovaly osamoceně rostoucí stromy a keře. Podobně tomu bylo na velké části České republiky, zejména v nižších a středních nadmořských výškách. Přesto v pražské kotlině, ale třeba i v Polabí nebo Poohří, dodnes přežívá řada druhů bezobratlých vázaných svým vývojem na staré stromy.

Nebyl to les, kdo jim na mnoha místech pomohl přežít do dnešní doby, ale různá „náhradní“ stanoviště. Např. ovocné sady se vzrostlými a nezřídka letitými třešněmi nebo hrušněmi, které se v několika případech dochovaly i v Prokopském, resp. Dalejském údolí.

strakapoud velký

V lesích a na stromech, které tu dnes převládají,
můžete především na jaře slyšet výrazné bubnování
do stromů. To si strakapoud velký vymezuje své
teritorium vůči jiným samcům a zároveň k sobě
láká samičku. Strakapoud velký je v Praze
nejhojnější šplhavec, stejně jako v celé
České republice. Je to jeden z nemnoha
ptačích druhů, jehož početnost u nás
v poslední době stoupá.

Vrškové hospodářství

Patrně ještě významnější roli pro zachování mnoha druhů brouků, blanokřídlých a dalších bezobratlých, hrálo tzv. vrškové hospodaření. V bezlesé krajině byla nouze o dřevo, zejména palivové. Tento problém lidé řešili tím, že řadu dřevin ořezávali ve výšce nad hlavou a větvemi topili. Tímto způsobem vznikaly nejen tzv. hlavové vrby (z nichž se získávaly především proutky pro košíkářství), ale s delší periodou se ořezávaly i topoly, lípy, javory, jasany nebo dokonce duby a buky. V dnešní době je podobné hospodaření těžko představitelné, lidé však takto v dřívější době získali nejen potřebné dřevo, ale i prostor např. pro pastvu domácích zvířat.

Zlatohlávek zlatý
Zlatohlávek zlatý

Brouci v hlavě

Při pravidelném odebírání větví, resp. výhonů vznikají po několika letech v „hlavě“ stromu dutiny různých velikostí a tvarů, s různou vlhkostí a stupněm oslunění. A především právě tato místa se stala útočištěm mnohých kovaříků, zlatohlávků nebo zdobenců.

V naší krajině už na vrškové hospodaření mnoho památek nezbylo. Nejčastěji jde o staré vrby, které ještě sem tam můžeme na nemnoha místech spatřit. Jedním z nich jsou i břehy Dalejského potoka od Nového mlýna až do míst, kde stojíte.

Vrškové hospodářství
bylo součástí naší krajiny po mnoho staletí.
Zpět na začátek stránky
<
Sousední zastávka
>

Tyto internetové stránky připravilo © Občanské sdružení EVANS, 2012.
Poslední aktualizace: 30.12.2013 .