Naučná stezka Řeporyje - Hlubočepy

    Údolím Dalejského potoka

13

Prokopský lom

Prokopský lom. Foto H. Klonfarová

Umístění zastávky: u parkoviště u Prokopskho lomu.

GPS: N 50°2.509‘, E 14°22.329‘

Již v roce 1931 navrhli geologové tehdejšímu Ministerstvu školství a národní osvěty ochranu jedinečné stěny pod později odstraněným kostelíkem sv. Prokopa – ani po osmdesáti letech nemá odpovídající ochranu zákonem...
Geologický průřez stěnou Prokopského lomu
Geologický průřez stěnou
Prokopského lomu. Vlevo pod již
neexistujícím kostelíkem sv. Prokopa
přecházejí světlé masivní útesové vápence do deskovitých vápenců (podle Radima Kettnera, 1932).

Prokopský lom rozdělující přírodní rezervaci Prokopské údolí na západní a východní část, odkrývá další velmi zajímavý průřez vrstvami usazenin devonu. Ve spodní části stěny jsou odkryty šedé jílovité vápence, které se usazovaly v nejvyšší části mezinárodního časového stupně prag. V navětralých polohách na protější stěně lomu objevil ve dvacátých letech minulého století známý sběratel František Hanuš (1860 – 1937) bohaté naleziště zkamenělin pěkně zachovaných trilobitů, velkých mlžů, gastropodů a mechovek.

Jedinečný stromatoporový útes vznikal kousek pod rovníkem..

průřez kostrami stromatopor
Průřez kostrami stromatopor
vytvářejícími prokopský devonský útes.
 

Nad šedými vápenci je odkryta více než 25 m mocná poloha masivního bělavého vápence, která zmenšuje svou mocnost směrem od údolí a přechází bočně do světlých deskovitých vápenců. Masivní vápenec představuje stromatoporový útes, který tvoří kostry vymřelých stromatopor podobných korálům. Nejčastěji jsou řazeny do třídy láčkovců nebo do samostatné třídy mořských hub Sclerospongia. Stromatopory tvořily především útesy v nehlubokých teplých mořích siluru a devonu. Útes je hlavním důkazem, že se v této době mikrokontinent Perunika nacházel v jižním velmi teplém rovníkovém pásmu. Nadloží tělesa masívního vápence tvoří detailně provrásněné šedé vrstevnaté vápence s rohovci, které se usadily na začátku spodnodevonského mezinárodního časového stupně ems (u nás stupeň zlíchov) před asi 407 miliony let. Zejména útesové vysokoprocentní vápence byly těženy na výrobu vápna a později i cementu od sedmdesátých let devatenáctého století, kdy už byla Prokopským údolím vybudovaná železniční trať napojená na Smíchovské nádraží.


V místech, kde stojíte, stával do r. 1588 původní Dalejský mlýn, tvořený několika budovami. Mlýn se někdy v polovině 19. stol. změnil ve výletní restauraci na obrázku. Hostinec byl proslulý tím, že se zde až do konce 19. století každoročně pořádaly začátkem července poutě ke kostelu sv. Prokopa. Tradice však postupně zanikla. V padesátých letech 20. století byla zbořena i restaurace a následně i kostel.
Zpět na začátek stránky
<
Sousední zastávka
>

Tyto internetové stránky připravilo © Občanské sdružení EVANS, 2012.
Poslední aktualizace: 30.12.2013 .