Naučná stezka

9

Geologie

Umístění zastávky: V jihozápadní části obory u cesty vedoucí pod svah pod letohrádkem.
Geologie Obory Hvězda
Návrh Jaroslava Němečka na úpravu tohoto místa do podoby amfiteátru
Návrh Jaroslava Němečka na úpravu tohoto místa do podoby amfiteátru

I když byla obora u letohrádku Hvězda vyhlášena za zvláště chráněné území především z lesnického a botanického hlediska, vyskytují se tu místy přirozené a místy umělé výchozy křídových hornin. Nejvíce výchozů je v jižní a západní části obory, v samé blízkosti ohradní zdi. V této části obory je tvoří především horniny cenomanu, pískovce, jejichž stáří se odhaduje přibližně na 100 milionů let.

Ve spodní části jsou to rezavě žluté až žlutošedé hrubozrnné kaolinitické pískovce peruckých vrstev. Obsahují silnou příměs rezavého vodnatého oxidu železitého - limonitu a o tom, že vznikaly v neklidném prostředí nedaleko mořského břehu, svědčí jejich výrazné křížové zvrstvení. Právě v těchto pískovcích se vyskytuje tzv. zvodeň - zvodnělá vrstva, která byla využita jako jímací místo vody při stavbě vodovodu pro Pražský hrad v době vlády Rudolfa II.

V nadloží se už vyskytují typické mořské uloženiny vrstev korycanských. Spodní hrubozrnné pískovce jsou překryty rázem žlutošedým středně zrnitým pískovcem, který už vznikal v mořském prostředí, ačkoli břeh tehdejšího moře nebyl příliš vzdálen. V pískovci se nacházejí stopy po lezení i nevelká doupata mořských organismů, nejspíše mlžů, jejichž neurčitelné zbytky se v pískovci rovněž vyskytují.

Třetí vrstvou, se kterou se v tomto prostoru setkáme, jsou nazelenalé až tmavě zelené, středně zrnité až jemnozrnné pískovce s glaukonitem. Právě glaukonit, minerál z třídy křemičitanů s dvojmocným železem zelenošedé barvy, zbarvuje pískovce do zelena. V pískovcích jsou četné stopy po lezení mlžů a poměrně často se najdou i jejich zkameněliny, hlavně mlžů Protocardia hillana (SOWERBY), Lopha diluviana LAMARCKRhynchostreon suborbiculatum (LAMARCK).

Mlž Protocardia hillana (SOWERBY)
Mlž Protocardia hillana (SOWERBY)
Ústřice Lopha diluviana LAMARCK
Ústřice Lopha diluviana LAMARCK
Ústřice Rhynchostreon suborbiculatum (LAMARCK)
Ústřice Rhynchostreon suborbiculatum (LAMARCK)

Nad touto vrstvou se setkáme i s úlomky opuk nejmladšího souvrství, bělohorského, které je v oboře Hvězda dobře odkryto v bývalém lomu u samotného letohrádku. Ty byly odkryty okolo lůmku vedle letohrádku. Opuky bělohorského souvrství byly stavebním kamenem středověké Prahy.

Dnes je to polozarostlý lůmek a nevznikl v těchto místech náhodou. V minulosti se v něm lámaly opuky patřící čtvrté vrstvě našeho profilu, které sloužily jako výborný stavební kámen, ze kterého je postavena značná část středověké Prahy, a byly také použity při stavbě letohrádku Hvězda. I dnes se na některých místech u Prahy a Rakovníka těží, ale slouží většinou pro opravy středověkých kulturních památek.

Opuka je vžitý termín pro písčité slínovce s hojnou příměsí oxidu křemičitého (hlavně ve formě chalcedonu nebo opálu, méně křemene), který tvořil hlavně kostry živočišných mořských hub (Porifera). Opuky jsou bělavé až žluté barvy a při těžbě se z nich vyrábí malé kvádry, které jsou potom užívány při stavbě jako materiál zdiva.

Zdejší opuky náleží bělohorskému souvrství české křídy a jejich stáří je odhadováno asi na 90 milionů let. Během usazování opuk bělohorského souvrství došlo k prohloubení a rozšíření českého křídového moře. Opuky se usazovaly dále od pobřeží a dosáhly v Čechách značného rozšíření. Jsou to usazeniny jemnozrnné se silnou prachovou příměsí a to je činí pevnými a odolnými i stovky let proti nepřízni počasí. Nejen ve Hvězdě, ale na Strahově, v Břevnově a v okolí Bílé Hory se těžila opuka jako stavební kámen. Dnes jsou téměř všechny lomy a lůmky na opuku zasypané a malý, polozarostlý lom u Hvězdy se stal vzácnou raritou.

I v opukách byla nalezena řada zkamenělin dokládajících život v tehdejším moři. Význační jsou mlži druhu Mytiloides labiatus (SCHLOTHEIM)Mytiloides hercynicus (PETRASCHEK), další mlži Lima aspera MANTELL, Spondylus spinosus (SOWERBY) či Exogyra lateralis REUSS, plži Leptomaria seriatogranulata (GOLDFUSS), Turritella multistriata REUSS či Rostellaria reussi GEINITZ, hlavonožci amoniti jako Mammites nodosoides (SCHLOTHEIM) nebo Collignoniceras woollgari (MANTELL). Kromě nich se našly i pozůstatky raků, ryb či zuby žraloků a dokonce i části čelisti a obratle mořského plaza plesiosaura.

Mlž Mytiloides labiatus (SCHLOTHEIM)
Mlž Mytiloides labiatus (SCHLOTHEIM)
Leptomaria seriatogranulata
Leptomaria seriatogranulata
Amonit Collignoniceras woollgari
Amonit Collignoniceras woollgari
Horní čelist velké dravé ryby Xiphanticus sp. z Bílé Hory
Horní čelist velké dravé ryby Xiphanticus sp. z Bílé Hory

Protože v minulosti probíhala těžba opuk ručně, lépe se při ní objevovaly zkameněliny. Jejich studiem dnes víme o českém křídovém moři mnohé a také mnohé zdejší zkameněliny jsou dnes vystaveny v Národním muzeu v Praze, Získal je pro ně profesor paleontologie a kustod paleontologických sbírek Národního muzea Antonín Frič. Ten také sestavil první ideální profil bělohorskými a "malnickými" vrstvami podle poznatků, které získal z výzkumů na Bílé Hoře, u Dřínova a Vehlovic. Na profilu tvoří bělohorské souvrství vrstvy 2 až 9, vyšší vrstvy náleží k přechodním polohám k souvrství jizerskému.

Profil geologických vrstev
ve Hvězdě
Profil geologických vrstev ve Hvězdě
Uložení geologických vrstev v okolí Hvězdy
Uložení geologických vrstev v okolí Hvězdy

Geologická mapa odkrytá
Geologická mapa odkrytá

Geologická mapa zakrytá
Geologická mapa zakrytá
Legenda ke geologické mapě
Zpět na začátek stránky
<
Další zastávka
>

Tyto internetové stránky připravilo © Občanské sdružení EVANS, 2007.
Poslední aktualizace: 30.12.2013