Naučná stezka

13

Obnova lesa

Umístění zastávky: Přibližně v polovině cesty vedoucí od letohrádku k Libocké bráně.
Obnova lesa - smrčina v přeměně

Původní lesy se obnovovaly přirozenou cestou, kdy na místě padlých kmenů stromů vyrůstal nový mladý porost většinou z výmladků z pařezů, kořenů nebo ze semen okolních stromů. Člověk, který pro sebe potřeboval dřevo z lesa, jej nejdříve získával převážně tzv. toulavou sečí, při které byly vybírány ty druhy a rozměry stromů, které zrovna potřeboval. S postupem času, tak jak se zvyšovala potřeba dřeva,se vyvíjely různé způsoby hospodaření v lese, ze kterých se koncem 19. a začátkem 20. století ustálilo několik hlavních způsobů.

Výmladkový hospodářský způsob
byl využíván v minulosti i ve zdejších listnatých porostech. Každých 5-60 let se porost smýtil a využívalo se výmladné schopnosti dřevin v mladším věku buď z pařezů, nebo z kořenů. Dřevo z těchto porostů bylo horší kvality, s prohnutou spodní částí, a využívalo se především na palivo. Ve Hvězdě se tímto způsobem obnovovaly některé části v období po válkách, kdy byly značné části obory vykáceny.

Holosečný hospodářský způsob
charakterizuje těžba na velkých plochách s následující umělou obnovou vysazováním nejčastěji smrkových nebo borových monokultur. Tento způsob umožňuje maximální využití mechanizace jak v těžbě dřeva, tak i v obnově lesa, má i malé nároky na úroveň lesního hospodáře. Naproti tomu využití tohoto hospodářského způsobu doprovází již od 19. století řada obrovských kalamit. Kalamity v takto vzniklých málo odolných porostech způsobené větrem, sněhem, námrazou a hmyzími škůdci (např. bekyně mniška, kůrovci, pilatky, obaleč modřínový) působí v naší republice (se souběžným vlivem imisí) obrovské škody. Ignorování ekologických nároků jednotlivých dřevin a paušální zavádění jehličnanů na velkých plochách nemohlo vyústit v jiný konec.

Schéma holosečného obnovního způsobu
Schéma holosečného obnovního způsobu
Smrkový vývrat
Smrkový vývrat

I ve Hvězdě byla v určitých obdobích (zejména koncem 18. a v 19. stol.) snaha zavádět jehličnaté dřeviny, zejména smrk, na větších plochách. Ve 20. letech 20. stol. byly zdejší smrčiny napadeny bekyní mniškou a značná část smrku zde uhynula, na jednom místě byla nahrazena stejně nevhodnou výsadbou černé borovice. Zbylé smrky ve Hvězdě trpí zejména hnilobou kmene způsobenou troudnatcem vrstevnatým, ten napadá především spodní část kmene a kořeny. Smrky se pak snadno lámou i při menším větru a ohrožují tak své okolí. Takové smrky zatím můžeme ve Hvězdě vidět běžně, najdeme zde i staré duté pařezy po dříve pokácených stromech. Pokud se podíváte v okolí této zastávky, najdete zde zbytky po smrkových zlomech, na pařezech je vidět, že stromy byly uvnitř shnilé a měly dokonce uvnitř dutinu. To je pro stabilitu stromu nebezpečné a je to nebezpečné i pro okolí, kde procházejí návštěvníci.

V současné době je snaha nevhodné smrkové porosty postupně odstraňovat a nahrazovat je domácími listnatými dřevinami přirozeného složení lesa, zde především dubem. Ten často pochází z přirozeného zmlazení. Takovému zásahu do lesa říkáme přeměna a míní se tím změna nepříznivé dřevinné skladby na jinou, přírodě blízkou skladbu.

Při podrostním hospodářském způsobu
se obnovní těžba provádí na menších plochách nebo jen prořeďováním porostu, případně se provádí úzké holé seče od okraje. Účelem tohoto hospodářského způsobu je docílit nástup přirozeného zmlazení, nebo ochrany citlivějších dřevin (buk, jedle) v příznivém prostředí zástinu mateřského porostu, ze kterého jsou dorůstající stromy postupně uvolňovány. Výsledkem je les s pestřejší druhovou skladbou, věkově a prostorově rozrůzněný. Takovýto les lépe odolává vnějším vlivům, které jej ohrožují, jako jsou vítr, sníh, ale i škodám působeným zvěří, hmyzem a parazitickými houbami. Tento způsob je ve Hvězdě uplatňován také.

Schéma podrostního obnovního způsobu
Schéma podrostního obnovního způsobu

Výběrný hospodářský způsob
nejdokonaleji využívá nadzemní i podzemní prostor, poskytuje trvalou dřevní produkci, vytváří les odolný vůči vlivům prostředí, škodlivým činitelům a vytváří příznivé mikroklimatické podmínky. Výběrný les je nestejnověký, tloušťkově i věkově rozrůzněný a zpravidla smíšený. Kritériem zralosti není věk, ale dosažení určité tloušťky stromu. Odstraněním starých zralých stromů vzniká místo pro nálet nových dřevin a je dána příležitost pro vývoj stromů, které byly dosud v zástinu. Vyžaduje od lesního hospodáře vysokou úroveň znalostí, jemný a šetrný způsob hospodaření. Tento způsob hospodaření umožňuje také využívat přirozenou obnovu lesa ze semene okolních stromů většinou bez nutnosti doplňování výsadbou sazenic. Tento hospodářský způsob je pro druhově odpovídající lesy v přírodní památce Obora Hvězda nejvhodnější a je doporučován i plánem péče.

Schéma výběrného obnovního způsobu
Schéma výběrného obnovního způsobu

Na zdejších lesních pozemcích se hospodaří podle zásad trvale udržitelného a přírodě blízkého hospodaření v lesích. Jednou z hlavních zásad tohoto přístupu k lesu je nepřizpůsobovat přírodu a hospodaření v lese vlastním představám, ale naopak na základě pečlivého poznávání a sledování přírodních procesů se snažit o maximální využití tvořivých sil přírody s cílem postupně omezovat lidské zásahy. Hlavní město Praha, jako vlastník lesních pozemků nejen v oboře Hvězda, je od roku 2007 držitelem respektovaného velmi přísného certifikátu Forest Stewardship Council (FSC), zaměřující se zejména na ekologicky odpovědné hospodaření v lesích, a to i v mezinárodním kontextu.

Vedle těžeb, po kterých následuje obnova lesa, máme ještě tzv. těžby výchovné - probírky. Při nich se z lesního porostu odstraňují stromy, které jsou např. poškozené, potlačené, proschlé, a podporují se stromy druhově, zdravotně i prostorově perspektivní. Probírkami také upravujeme druhové složení lesa, když z porostů odstraňujeme dřeviny, které nejsou cílové, tedy nepatří k dřevinám, které by měly v porostech zůstat. Odstraňujeme tak často dřeviny tzv. přípravné (např. bříza, jeřáb apod.), tedy ty, které v mladším věku porostu pomáhaly pokrýt půdu na svazích nebo jiných nepříznivých stanovištích, nebo sloužily jako clona pro citlivější dřeviny pod nimi.

Důležitou součástí zdejšího lesního hospodařeníi je i naplňování mimoprodukční funkce lesů, což je zde ve zvláště chráněné části přírody a lese zvláštního určení mimořádně důležité .

Lesní hospodářství v oboře po první světové válce

Po roce 1918 byla správa obory převzata Správou pražského hradu, zajištěna nejnutnějšími opravami a slouží malířskému oddělení Památníku národního odboje. Jen nejnaléhavější údržbu obory provádí v tu dobu hradní zahradník K. Hájek s lesním Fr. Matoušem, jenž jako poslední požíval ještě obnovených deputátních výhod. 23. 1. 1920 po návratu z Ruska přichází jako demobilizovaný legionář Jaroslav Němeček a je přijat kanceláří prezidenta republiky jako provizorní zahradník. Nachází Hvězdu ve špatném stavu, se zanedbanými výchovnými zásahy, hrbolatými a zarostlými cestami a minimem zaměstnanců. Tento stav se snaží v průběhu doby zlepšit. Jaroslav Němeček pracoval ve Hvězdě až do padesátých let.

Když nastoupil Jaroslav Němeček 1. srpna do obory jako správce, v oboře tehdy byli 4 dělníci. J. N. konstatuje, že poslední větší výsadby byly provedeny ve Hvězdě před cca 60 lety, jsou vytáhlé a přehoustlé. Začíná pak provádět probírky od libocké brány směrem k jihu. Citát: "Tento zásah do stavu stromoví vyvolal u návštěvníků mnoho nepříznivých posudků. Poukazovali kanceláři prezidenta na skutečnost, že obora Hvězda je v okolí Prahy jediný les v přírodním stavu, který by měl býti i nadále tak zachován".

Zásahy do lesních porostů souvisí také s mniškovou kalamitou, která začíná ve Hvězdě od let 1922 - 3. Mniška napadá nevhodně vysázené smrkové porosty, které postupně všechny odumírají. Na jejich místo byly sázeny většinou opět nevhodné, byť odolné druhy dřevin, zejména akát a černá borovice, s jejichž zbytky se setkáváme dodnes.

Jako zbytek po těchto experimentech s výsadbou nepůvodních dřevin zůstaly v oboře Hvězda porosty akátu a černé borovice. Jejich výsadbou byla zničena stanoviště s původní květenou a u akátu způsobila i jeho další šíření do okolí na úkor původních domácích dřevin. Výsadba nepůvodní černé borovice pak přinesla do Hvězdy fenomén pochmurného tmavého lesa, do té doby zde nevídaného.

První republika a následná padesátá poválečná léta byla obdobím hledání optimálního řešení formy, vzhledu a výrazu oborního prostředí v kontextu většího či menšího důrazu na historické opodstatnění zásahů.

U aleje k Libocké bráně byly zasypány příkopy okolo lip a místo nich byl zřízen trávník
U aleje k Libocké bráně byly zasypány příkopy okolo lip a místo nich byl zřízen trávník

Od roku 1924 vzrůstají snahy po řešení oborního prostředí, které jsou následně realizovány ještě v průběhu příštích desetiletí. Byla realizována logická a jasně daná myšlenka obnovy trojice průhledů v rovinné části směřujících od letohrádku k jednotlivým branám. Byla upravena hlavní přístupová cesta s lipovým stromořadím od Libocké brány k letohrádku. Na její výsledné podobě, tak jako na dalších úpravách obory, spolupracovali P. Janák, O. Fierlinger a J. Sokol. Její podobu hned po nové úpravě zachycuje fotodokumentace z roku 1935, která také nabízí porovnání s původním stavem v roce 1934. Krom jiného stojí za povšimnutí změna profilace přístupové cesty. Původně v lipové aleji mezi letohrádkem a Libockou branou byly poměrně hluboké příkopy podle střední cesty, ty byly zasypány stavební sutí z bouraného jižního křídla Pražského hradu. Přístup k letohrádku tak dostal novou, důstojnější tvář současně s oddělením pěšího provozu od provozu vozidel. Nový správce také odstraňuje jírovce před letohrádkem vysázené zde původně k maskování prachárny.

Výrazné změny proběhly především na hlavní podélné ose. V zimě roku 1928 byla za Plečnikovy účasti řešena podoba hlavního průhledu od letohrádku k Břevnovské bráně. Následně došlo k rozšíření původního průseku a byl vytvořen proporčně odpovídající průhled s dvěma cestami a travnatým pruhem uprostřed.

V letech 1937 - 1938 byl rozsáhle upravován parter před letohrádkem a aleje k němu vedoucí.
V letech 1937 - 1938 byl rozsáhle upravován parter před letohrádkem a aleje k němu vedoucí.

Nově byl obnoven průhled s cestou od Bělohorské brány k letohrádku. Tento průhled zde byl prokazatelně koncem 17. stol., pravděpodobně však již mnohem dříve. Poté byl postupně průhled zalesněn, až byl redukován na pouhou lesní pěšinu. Řešení, i přes určitou podobnost s hlavní osou, má naprosto jiný kompoziční charakter. Stav krátce po realizaci ukazuje snímek z roku 1937. Všechny tyto zásahy se bezprostředně dotýkaly lesních porostů, protože to znamenalo ve všech případech rozšiřování průhledů i parteru, tedy v každém případě velké kácení v lesních porostech.

Dne 26.2.1937 ve stavebním výboru za účasti presidenta Dr. E. Beneše přednesl Dr. O. Fierlinger svůj návrh na přeměnu Hvězdy v sad určený pro lidovou zábavu. Razantní návrh vnášející do obory celou řadu nových prvků je samoúčelné kriticky hodnotit, neboť vycházel z řady odlišných principů a jiné koncepce využívání oborního prostředí, které se liší zásadně od dnešních, ale i původních představ tvůrců obory. Plán předpokládal rozsáhlé kácení porostů, zřízení lesního amfiteátru, rozsáhlého dětského hřiště, letní kavárny, menších zábavních podniků, koupaliště v SZ části, budovu bývalé kuchyně navrhoval pak upravit pro turistický ruch a požadoval mnoho zahradnických úprav území. Oponuje mu arch. Pavel Janák, ten měl námitky především proti navrhovaným "parčíkovým rabátkům" a narovnávání cest přímkami oproti původnímu "primitivnímu stavu". Oponoval i president Beneš s tím, že by Hvězda měla zůstat lesem, jež nevyžaduje mnoho udržování.

Návrh Jaroslava Němečka z třicátých let 20. stol. na úpravu ústí štol ve Hvězdě nebyl realizován
Návrh Jaroslava Němečka z třicátých let 20. stol. na úpravu ústí štol ve Hvězdě nebyl realizován
V roce 1937 předložil arch. Fierlinger plán na přeměnu Hvězdy v park s divadelní arénou a dětským hřištěm, návrh zamítli jak arch. Pavel Janák, tak i prezident E. Beneš.
V roce 1937 předložil arch. Fierlinger plán na přeměnu Hvězdy v park s divadelní arénou a dětským hřištěm
Kresba z roku 1948 z návrhu na přeměnu Hvězdy v park kultury a oddechu, záměr také naštěstí nebyl realizován
Kresba z roku 1948 z návrhu na přeměnu Hvězdy v park kultury a oddechu, záměr také naštěstí nebyl realizován

Spolupráce O. Fierlingera a J. Němečka vyústila v roce 1938 společným návrhem "Rozvrh výsadby stálezelených podrostů do trávníku sadové cesty, vedoucí od bělohorské brány k letohrádku Hvězda". Návrh, tak jako oba předešlé, zůstal naštěstí nerealizován. Zvláště u posledního jmenovaného návrhu je nutné si povšimnout, jak lze vegetační úpravou naprosto zničit a změnit charakter jednoduché nosné půdorysné osnovy. Problém účinného a čitelného půdorysného rozvrhu a pojetí základní architektonické koncepce v kontextu i kontrastu následných vylepšujících vegetačních úprav se projevuje v dědictví řady památek zahradního umění dodnes.

Po téměř celou první polovinu 20. století, kdy je obora po velmi dlouhém období celkově upravována a dostává staronovou tvář, je také řešena otázka její porostní struktury.

Situační plán obory Hvězda z r. 1940 od rtm. Matěny zpracovaný v souřadnicích zachycoval i složení porostů a průběh vrstevnic
Situační plán obory Hvězda z r. 1940 od rtm. Matěny zpracovaný v souřadnicích zachycoval i složení porostů a průběh vrstevnic

K řešení problémů Hvězdy se přednosta Kanceláře prezidenta republiky obrátil na Vysokou školu zemědělského a lesního inženýrství v Praze se žádostí o spolupráci profesorského sboru. Děkanát navrhl Prof. Ing. Karla Zlatušku a Doc. Ing. Dr. Bohumila Kavku. O vyjádření byli požádáni také odborníci z Lesní správy v Lánech Ing. Václav Píša a Ing. Jan Zatloukal. Prohlídka obory byla stanovena na 3. října 1950.

Názory prezentované na prohlídce obory 3. října roku 1950 se shodovaly a poukazovaly na nutnost postupné a citlivě vedené porostní obnovy, šetrné převody a přeměny porostů, a také na dostatečné informování veřejnosti. Z dnešního hlediska je velmi důležitý pojem lesní estetika, který zmínil B. Kavka. Dnes by ovšem nemělo jít o převod a přeměnu oborních porostů na les parkový, ale lesní charakter porostů by měl být maximálně zachován a koncipován právě s ohledem na lesní estetiku, kterou by měly zohledňovat i tvary lesa a hospodářské způsoby. Harmonie jednotlivých složek lesního prostředí se nevylučuje se snahou o původnost lesních porostů, ke které má velmi blízko.

I přes některé obtíže byla poměrně důležitá část základních myšlenek předchozích návrhů realizována. S  odstupem času je možno říci, že z  projektových dokumentací zabývajících se řešením areálu byly realizovány kroky, které se více méně negativně neodrazily v jejím půdorysném uspořádání. Došlo k proměně obory podle určité vize. Obora dostala podobu, v jaké je nám prakticky předkládána dnes. Některé návrhy příliš měnící charakter oborního prostředí, upřednostňující přílišné vnášení nových prvků, zůstaly nerealizovány. I přes různou úroveň návrhů je cítit snaha nalézt nejvhodnější nosnou osnovu, řád a formu pro dané prostředí.

Všechny návrhy se snaží reagovat na několik základních momentů. Je to především snaha zaujmout stanovisko k nosné půdorysné struktuře obory, v návaznosti vyřešit i exponovaný prostor sbíhajících se průhledů před letohrádkem, a především urychleně zahájit obnovu porostní struktury oborního lesa zejména s ohledem na značný podíl porostů nejstarších věkových tříd.

Nosným prvkem celé půdorysné osnovy obory je rozvrh hlavních průhledů s cestami. Všechny projekty se s různou mírou citlivosti potýkají a snaží vyrovnat s tímto v minulosti setřeným historickým odkazem. Při oprašování půdorysné konstrukce prostoru předkládají vlastní kreativní imaginární slohově tvaroslovný historický názor.

V tomto ohledu je nutno brát to, co se v minulých letech podařilo uskutečnit, jako neukončený odkaz, který ponechává v rámci současných poznatků a možností prostor k dotažení myšlenkové jednotnosti prezentace historického odkazu.

Po roce 1950 se na oboře negativně projevují vlivy masových slavností pořádaných tehdejším režimem, kdy jsou rozkopávány trávníky pro stožáry, masy lidí šlapou nejen po trávnících, ale i v kulturách. O tehdejší představě Hvězdy jako jakéhosi "parku kultury a oddechu" svědčí i vyobrazení na tomto panelu. V pozdějších letech se Hvězda stává zázemím spartakiád, k těmto příležitostem jsou zde prováděny různé i sporné výsadby zvláště v lemech alejí. To už je v době po roce 1952, kdy převzalo oboru hlavní město Praha, a to její podnik Sady, lesy, zahradnictví, později přetransformovaný na Lesy hlavního města Prahy, ty obhospodařují Hvězdu dodnes.

V roce 1962 byl oborní areál s letohrádkem Hvězda a areál bělohorského bojiště prohlášen národní kulturní památkou.

V roce 1963 byl vypracován první lesní hospodářský plán podle tehdy nově platného lesního zákona č. 166/1960 Sb.

V roce 1973 byl vypracován další lesní hospodářský plán, který Hvězdu zařazuje do účelového lesa. V  lesním hospodářském plánu je předepsáno uplatnit estetická hlediska, konstatuje červenou hnilobu u smrku, předepisuje i obnovní zásahy, zejména v nepůvodních dřevinách, jinak jen jednotlivý a zdravotní výběr. Těžební zásahy byly realizovány jen částečně.

V roce 1983 zpracoval Ing. Eduard Průša studii "Pěstování lesa v oboře Hvězda", kde poukazuje na nežádoucí nepůvodní dřeviny, neprovádění obnovy atd. V  témže roce byl zpracován další lesní hospodářský plán. Tento lesní hospodářský plán předepisuje přeměnu smrčin, maloplošnou obnovu kotlíky, a zásadu "Pokračovat s obnovou s cílem vytvořit listnaté směsi odpovídající stanovišti; zřetel na kulturní poslání Hvězdy", v jiných částech je předepisována obnova skupinovým výběrem. Bohužel se z toho příliš nerealizovalo, zejména nedostatečné byly zásahy do jehličnanů.

V roce 1987 proběhlo odborné posouzení zdravotního stavu lesa Doc. Ing. Ant. Příhodou. Konstatuje nepříznivý stav lesa, výskyt tracheomykózy.

1. 9. roku 1988 (vyhláškou NVP č. 5/1988) byla obora Hvězda vyhlášena přírodní památkou.

V letech 1992-3 byla pro oboru zpracována Ing. P. Šimkem studie-plán péče, podle které byla od roku 1993 realizována některá pěstební opatření a zpracován lesní hospodářský plán. Podle této studie mělo být území obory rozděleno na malé skupinky, ve kterých byly navrženy individuální zásahy bez souvztažnosti k porostnímu celku a bez komplexní péče o biotopy Hvězdy. Zásahy podle tohoto plánu se neuskutečnily.

Roku 1993 byl vypracován nový lesní hospodářský plán, konstatující tracheomykózu u dubu a červenou (středovou) hnilobu u smrku, a bohužel se vrací k systému přechodu na parkový charakter lesa ve smyslu výše uvedené studie. Předepisuje některé obnovy skupinovou sečí, bohužel na rozdíl od předchozího lesního hospodářského plánu nezasahuje do porostů nepůvodních dřevin.

V červnu roku 2000 byl Svazem ochrany přírody a krajiny České republiky pro oboru Hvězda zpracován Plán péče o přírodní památku Obora Hvězda. Plán navrhuje zásadní opatření ke zlepšení věkové struktury porostů obory a postupné vyloučení nepůvodních a stanovištně nevhodných druhů dřevin z lesních porostů, které nejsou parkovými prvky. Zaměřuje se na přirozenou obnovu lesa v oboře, úpravy průhledů, navrhuje úpravu vodního režimu v oboře s obnovou rybníků a ochranou mokřadů. Pamatováno je i na informace pro návštěvníky v oboře. Navrhuje návrat některých druhů drobné zvěře do obory, péči o hájovou květenu uplatňováním především přirozené obnovy lesa a dalších ochranných opatření. Svazem ochrany přírody a krajiny byla také zpracována Dendrochronologická studie ke zjištění věkové struktury porostů. Nejstaršími stromy ve Hvězdě jsou duby, z nichž některé pochází ještě z doby po roce 1757, kdy oboru vykáceli Prušáci. Zaznamenán je výrok Fridricha II., když požadoval po opatu Břevnovského kláštera vařit pro jeho vojáky pivo a ten namítal, že nemá dost dřeva: "Tam je ho dosti" a ukázal směrem ke Hvězdě. Skutečně starší stromy ve Hvězdě nebyly nalezeny a tak je tato zpráva hodnověrná.

Dubové porosty z této doby byly již v minulosti však částečně vykáceny, na některých místech nahrazeny nepříliš vhodně výsadbou borovice, javoru a jasanu, které se pěstovaly snadněji. Dnes některé staré stromy trpí tracheomykózou, která také způsobuje jejich odumírání, a jsou nahrazovány novou výsadbou, která doplňuje přirozeně vzniklé nárosty dubu.

Hvězda - porostní mapa - současný stav
Hvězda - porostní mapa - současný stav

Lesní hospodaření v Oboře Hvězda dnes probíhá podle schváleného lesního hospodářského plánu. Jednotlivé zásahy do nelesního území Hvězdy jsou realizovány podle dílčích projektů, jedním z nich byla i obnova rybníčku v dolní části obory (2004-2005), jak navrhoval již plán péče. Současné hospodaření v oboře odstraňuje postupně nevhodné akátové porosty a na jejich místě jsou vysazovány domácí dřeviny: dub, habr, buk s ponecháním břízy jako náletové dřeviny. Postupná obnova starých porostů je realizována diferencovaně podle zdravotního stavu porostů na menších plochách s využitím přirozené obnovy s dosadbou dalších domácích dřevin (zejména dubu) podle typu stanoviště. Obnovní prvky tvoří i pohledově zajímavé partie, kam proniká větší množství světla a v nichž najdeme stromy různého stáří. Na plochy s mělkou vrstvou půdy na výslunných stráních, kde byly dosud málo rostoucí porosty různých dřevin, jsou vysazovány vedle dubu i habry, kterým se zde dobře daří. Nově se dostává do Hvězdy na vlhčí místa v údolí jedle bělokorá, dřevina ve spodních partiích území stanovištně vhodná, chráněná zatím proti negativním vlivům oplocením, která by do zdejších porostů měla přinést druhové obohacení. V podrostu lesních porostů Hvězdy se vyskytuje tis, vytvářející zde také pěkné stromové formy, bohatě plodné. Semena tisu roznášejí dále po oboře ptáci, takže zde najdeme i celé plochy pokryté tisovými semenáčky, které zajistí obnovu této dřeviny.

Zpět na začátek stránky
<
Další zastávka
 

Tyto internetové stránky připravilo © Občanské sdružení EVANS, 2007.
Poslední aktualizace: 30.12.2013