Naučná stezka PR Šance -

    Keltská naučná stezka

6

Vyhlídka do Břežanského dolu a na Hradiště

Vyhlídka do Břežanského dolu, na vrch Hradiště a na Zbraslav. Foto H. Klonfarová
Umístění zastávky: na okraji plošiny nad jižním svahem Břežanského dolu, je odtud velmi dobrý výhled na okolní stráně, na protější kopec Hradiště, do Břežanského dolu i na Zbraslav.

Hluboký Břežanský důl odděluje severní část bývalého keltského oppida Závist (název podle osady na úpatí) od protějšího vrchu Hradiště (391 m. n. m.), na kterém ležela centrální část oppida. Na západní straně uzavírá přibližně trojúhelníkovou výšinou polohu bývalého oppida údolí Vltavy. Vrchol Hradiště leží ve významné geografické poloze u jižního okraje Pražské kotliny a v blízkosti někdejšího soutoku Berounky s Vltavou.

Okolí soutoku bylo již od pravěku křižovatkou dálkových cest a na Vltavě byl zde důležitý brod. Jak dokládají výsledky archeologických výzkumů z let 1963-1989, stáli u počátku prastaré sídelní tradice na vrchu Hradišti, dávno před vznikem oppida, asi lidé pozdní doby kamenné (eneolitu) - kultury nálevkovitých pohárů (3. tisíciletí př. Kr.) a získány byly i nálezy kultury řivnáčské. Opevnění na vrchu Hradiště je zatím doloženo bezpečně až ve střední době bronzové (pol. 2. tisíciletí př. Kr., mohylová kultura). Stopy intenzivního osídlení patří období existence opevněného hradiště z mladší doby bronzové (knovízská kultura). Významnou etapu představuje vznik rozsáhlého hradiště - mocenského centra a kultovního areálu v pozdní době halštatské a časné době laténské (2. pol. 6. stol.- l. čtvrtina 4. stol. př. Kr.). Z časného laténu jsou na ploše mohutně opevněného okrsku v nejvyšším bodě hradiště jedinečné kamenné sokly - patrně báze nedochovaných dřevěných, patrně kultovních staveb.

Na místě zaniklých starších sídlišť a na troskách časně laténského opevnění bylo na Hradišti založeno kolem r. 175 př. Kr. opevněné správní a hospodářské centrum - nejstarší a největší známé keltské oppidum v Čechách. Archeologický výzkum doložil pět následných fází opevnění, dřevěnou vnitřní zástavbu dvorců s hospodářskými a výrobními objekty. Z řemesel bylo doloženo např. kovářství a mincovnictví, nález kamenné plastiky lidské hlavy a dalších fragmentů kamenných skulptur naznačují existenci kultovního okrsku.

V konečné fázi existence (2. čtvrtina l. stol. př. Kr.) bylo oppidum rozšířeno o vrch Šance. Obvod oppida vymezuje na Šancích na západní, severní i východní straně velmi dobře dochovaný mohutný sypaný val, který v ohrožených, přístupnějších územích doplňuje ještě hluboký, uměle vyhloubený příkop. Jižní strana Šancí, kde se nacházíte, zůstala ale neopevněná. Mohutné sypané valy sestupují totiž po protějším svahu Hradiště až do Břežanského dolu, který původně přehrazovaly a sahaly až po úpatí skal pod vámi. Vzniklo tak souvislé, obvodové opevnění, které uzavíralo plochu 118 ha. K zániku oppida došlo zřejmě v důsledku válečné události po polovině l. stol. př. Kr. Celé území zaniklého keltského oppida na vrchu Hradišti a na Šancích je chráněno jako národní kulturní památka Závist.

Zpět na začátek stránky
<
Sousední zastávka
>

Tyto internetové stránky připravil © EVANS - středisko globální výchovy, 2005.
Poslední aktualizace: 30.12.2013