Naučná stezka PR Šance -

    Keltská naučná stezka

8

Otec a syn Nickerlové

Cestou k zastávce otce a syna Nickerlových. Foto H. Klonfarová
Umístění zastávky: na vyhlídkové terase, která se nachází nad pamětní deskou F. A. Nickerla.

Franz Anton Nickerl (* 4. 12. 1813 v Praze, † 4. 2. 1871 v Praze). Byl pražským občanem německé národnosti, studoval filosofii a lékařství na pražské univerzitě.

Franz Anton Nickerl
Mimo to se zabýval přírodními vědami, zejména entomologií. Již za studií vydal pojednání Tagfalter Bohmens (Denní motýli Čech), později rozšířenou o další skupiny. V roce 1842 se stal asistentem zoologie a mineralogie na univerzitě i technice. Řádným profesorem zoologie byl jmenován r. 1852 na univerzitě ve Štýrském Hradci, toto místo však nenastoupil a stal se v roce 1854 profesorem přírodovědy na polytechnice v Praze.

V Českém muzeu zastával místo dozorce přírodních sbírek. Na jeho návrh se po r. 1849 pořídily ve sbírkách vedle latinských nápisů u hmyzu také české názvy. Své práce publikoval v řadě časopisů, m. j. v časopisu Lotos. F. A. Nickerl studoval a sbíral hmyz na různých místech Evropy i u nás, zejména v okolí Prahy a také na této klasické české entomologické lokalitě Šance. F. A. Nickerl také psal o pěstování bourců morušových v Čechách a zasloužil se o propagaci hedvábnictví u nás. Proslulé byly jeho sbírky motýlů i brouků, které převzal po jeho smrti jeho syn Ottokar Nickerl.

Ottokar Nickerl

Ottokar Nickerl (* 22. 1. 1838 v Praze - † 3. 9. 1920 v Praze), byl stejně jako jeho otec pražským občanem německé národnosti, již od mladých let se zajímal o přírodní vědy, v r. 1862 vystudoval lékařskou fakultu. Jako žák Opizův a Kosteletzkého studoval botaniku, v letech 1864 - 1870 zastával místo asistenta na univerzitě. V letech 1868 - 70 byl profesorem zoologie, botaniky a zbožíznalství na pražské polytechnice. Poté složil učitelské povolání a pěstoval na vyzvání prof. Nobbeho v Tharandtě semena důležitých rostlin v polním hospodářství a sledoval jejich fyziologické proměny. R. 1877 založil první kontrolní semenářskou stanici pro Čechy.

V publikacích zemědělské rady pro království české (1875-1890) uveřejňoval zprávy o škodlivém hmyzu. Spolu s Dr. Amerlingem se účastnil založení Společenosti fyziokratické (1869) a řídil zde odbor entomologický. Publikoval zoologické a botanické pojednání, vydal "Seznam hmyzu českého". V r. 1884 vydal zde publikaci "Motýlové drobní", 1897 "Hmyz šupinokřídlý", 1905 "Hmyz plošticovitý" a "Hmyz rovnokřídlý", 1906 "Pyralidi a Tortricidi", v r. 1907 pak vydal "Geometridy", v r. 1908 "Moly" a 1910 "Pterophoridy". Nechával si zasílat i exempláře hmyzu z jiných kontinentů, např. od cestovatele Vráze sbírky ze západního afrického pobřeží. Odtud určil Nickerl dva nové ašantské druhy goliathů (Goliathus atlasSpyrorrhina charon).

Ottokar Nickerl odkázal Národnímu muzeu velké entomologické sbírky i z pozůstalosti svého otce, přispěl i značnou částkou z prodeje domu na Václavském náměstí. Z těchto peněz byl založen Nickerlův fond pro vydávání vědeckých entomologických publikací ve světových řečech.

Pozůstalost Ottokara Nickerla je uložena v archivu Národního muzea v Praze. Obsahuje obsáhlou korespondenci jak jeho, tak jeho otce s významnými osobnostmi celé Evropy. Najdeme zde i jejich koncepty obsáhlých odborných prací, nákresy hmyzu, rostlin, výšková měření, výstřižky z novin, referáty i četné bibliografické poznámky. Zvláštní složku tvoří korespondence členů jeho rodiny, je zde i album fotografií. Jsou zde i cizí rukopisné odborné práce zaslané Nickerlům např. od J. Sv. Presla, prof. Kosteletzkého, dr. Amerlinga, dr. A. Nováka.

Pod touto zastávkou je umístěna pamětní deska s nápisem IN MEMORIAM F. A. NICKERL, umístěná sem okolo roku 1874. Deska je dobře viditelná z vyhlídkové cesty v protějším svahu.

Zpět na začátek stránky
<
Sousední zastávka
>

Tyto internetové stránky připravil © EVANS - středisko globální výchovy, 2005.
Poslední aktualizace: 30.12.2013