Naučná stezka PR Šance

    Keltská naučná stezka

11

Přírodní rezervace Šance
Národní kulturní památka Závist (část Šance)

Umístění zastávky: na kraji lesa u obce Točná na žluté turistické značce.

Přírodní rezervace Šance byla vyhlášena 28. 1. 1982 vyhláškou NVP č. 1/1982. Hlavním motivem vyhlášení je zajištění účinné ochrany skalnatých svahů v údolí Břežanského potoka s významným geologickým profilem, dubového lesa vyvinutého v několika přirozených typech a potřebou ochrany ohrožených druhů rostlin a živočichů převážně na skalnatých svazích údolí.

Matečnou horninu území tvoří proterozoické (předprvohorní) a ordovické (prvohorní) horniny. Převládají břidlice letenského souvrství, najdeme zde i droby, pískovce, andezit, tury, prachovce, břidlice štěchovického souvrství, ale také buližníky lečických vrstev. Nejmladší horniny vrstevního sledu jsou v přírodní rezervaci pískovce a břidlice, na které jsou v západní části nasunuty na starší horniny proterozoické. Tento jev, ke kterému došlo při pohybech zemské kůry se nazývá závistský přesmyk, který vychází na povrch v prvních asi 500 metrech Břežanského údolí. Proterozoická část hornin je zajímavá i tím, že je významným nalezištěm předprvohorní mikroflóry.

Území je také významné tím, že zde v počátcích české vědy působila řada českých badatelů. Na úseku geologie to byli Krejčí a Helmbacker (1885), na úseku entomologie a botaniky pak Franz Anton Nickerl (1813 - 1871), jeho syn Ottokar Nickerl (1838 - 1920). F. A. Nickerla připomíná pamětní deska na Nickerlově vyhlídce, kam také vede odbočka z této stezky.

Ve zdejších lesích hospodaří Lesy České republiky, Lesní závod Konopiště. V lesích, často na velmi chudých a kyselých půdách, je hlavní dřevinou dub, kterým postupně byly zalesněny původní plochy pastvin a porosty křovin. Na úrodnějších a vlhčích půdách, kde v minulosti byl vysazován pouze smrk, jsou tyto plochy postupně mýceny a nově vysazovány stanovištně vhodnější směsí listnatých a jehličnatých dřevin.

V území je i hradištní soustava na Šancích, vybudovaná ve 2. čtvrtině 1. stol. př. Kr. Obvod oppida vymezuje na Šancích na západní, severní i východní straně velmi dobře dochovaný mohutný sypaný val, který v ohrožených, přístupnějších územích doplňuje ještě hluboký, uměle vyhloubený příkop. Jižní strana Šancí zůstala ale neopevněná. Mohutné sypané valy sestupují totiž po protějším svahu Hradiště až do Břežanského dolu, který původně přehrazovaly. Vzniklo tak souvislé obvodové opevnění, které uzavíralo plochu 118 ha. K zániku oppida došlo zřejmě v důsledku válečné události po polovině 1. stol. př. Kr. Celé území zaniklého keltského oppida na vrchu Hradišti a na Šancích je chráněno jako Národní kulturní památka Závist. V území Závist - Šance byla učiněna celá řada významných archeologických nálezů z doby od 3. tisíciletí př. Kr. až po nálezy z doby středověku. Nejvýznamnější nálezy byly z období keltského osídlení až po první století př. Kr.

Naučná stezka, která vede územím, informuje o přírodě a historii a byla zřízena Svazem ochrany přírody a krajiny ČR z prostředků Magistrátu hl. m. Prahy a s přispěním Lesů České republiky, Lesního závodu Konopiště a vede po jeho lesních pozemcích.

Zpět na začátek stránky
<
Předchozí zastávka
 

Tyto internetové stránky připravil © EVANS - středisko globální výchovy, 2005.
Poslední aktualizace: 30.12.2013