Naučná stezka

logo NS Kunratický les
3

Dubové hospodaření

Rozcestí s infotabulí naučné stezky. Foto H. Klonfarová
Umístění zastávky: u křižovatky lesních cest

V přirozeném složení lesních porostů ČR by byl dub zastoupen 19,4 % (dub zimní a letní), v Kunratickém lese by to bylo téměř 68 %. V současném složení porostů Kunratického lesa je dub zimní zastoupen 36 % a dub letní 3 %, tj. více jak polovina přirozeného zastoupení, což je velice pozitivní stav. Dubové hospodářství představuje v Kunratickém lese hlavní lesnický způsob pěstování a obnovy porostů (vedle smrkového a borového).

Pojmy v lesnickém hospodaření
  • doba obmýtí – věk porostu, v němž se začíná porost obnovovat. Kromě druhu dřeviny závisí také na kvalitě půdy a zdravotním stavu porostů. U dubu je obvykle 140–180 let. V chráněných územích a ochranných lesích může být prodloužena až do fyzického věku dřevin.
  • obnovní doba – je průměrná doba, která uplyne od zahájení do ukončení úmyslné obnovy lesního porostu. U dubu činí 20–40 let. V chráněných územích je záměrně prodlužována.

Po postupných přeměnách smrkových monokultur a druhově nevhodných porostů na smíšené porosty s převahou dubu se do budoucna počítá pouze s dubovým hospodařením.

Dubové hospodaření

V Kunratickém lese se při obnově dubových porostů používá podrostní způsob obnovy, který je typický pro obnovu listnatých, ale i smíšených porostů. Je vázán na přirozené zmlazení. Pokud je na některých místech přirozené zmlazení nedostatečné, používá se umělá obnova výsadbou sazenic. U dubu lze také s úspěchem používat výsev semen. Obvyklá doba obmýtí dubu je 140–180 let. Dubové porosty v Kunratickém lese jsou však znečištěným životním prostředím Prahy poněkud oslabované, a proto je nutná jejich obnova již po 120–140 letech (i méně). Nárosty či výsadby na obnovovaných plochách je následně nutno chránit proti okusu zvěře – celé skupiny a porosty nejlépe oplocenkami (pletivové, dřevěné), k individuální ochraně jednotlivých stromů se používají plastové tubusy, pletivové oplůtky či natíráním kmínků a pupenů repelenty proti zvěři. V péči o nový porost následují výchovné zásahy, o kterých pojednává tabule č. 12.

Podrostní způsob obnovy lesa

Clonná seč
Skupinová clonná seč

Podrostní způsob (clonná seč)

Nový porost vzniká pod ochranou (clonou) mateřského porostu. Využívá se přirozeného zmlazení. V první fázi obnovy, nejlépe v semenném roce obnovované dřeviny, se mateřský porost prosvětlí proředěním na 60 % původního počtu stromů. Po několika letech, kdy nové nárosty (tzv. přirozené zmlazení) vzniklé ze semene dostatečně odrostou, se mateřský porost domýtí. Jedná se o šetrný způsob obnovy. Nedochází k odhalení porostní půdy; narušení ekologických vazeb je oproti holosečnému hospodaření nepoměrně malé.

Skupinová a skupinovitě clonná seč (kotlíky)

Jedná se o formu podrostního způsobu obnovy. Obnova se děje na malých plochách (kotlíky) o výměře 0,05–0,15 ha. Využívá se stávajícího přirozeného zmlazení nebo v případě obnovy v jehličnatém porostu se vysazují sazenice listnáčů. Tento způsob je velice blízký průběhu obnovy přirozeného lesa – ve vývojovém procesu přirozeného listnatého či smíšeného lesa se obnova děje nejčastěji mozaikovitě na malých plochách.


Pařezina
Hospodářský tvar lesa

Tvar lesa je dán především jeho způsobem obnovy. Rozlišujeme tři hospodářské tvary:

Lesy nízké i střední jsou k ekosystému lesa méně šetrné, než les vysoký. V Kunratickém lese je poměr vysokého lesa ku pařezinám (a lesu střednímu) 30 : 70. Převaha pařezin je historickým dědictvím, v současnosti je (až na výjimky) cílem při obnově les vysoký.

 

Co zde můžete vidět

Na tomto místě je k vidění velice dobře prováděná velkoplošná obnova dubového porostu podrostním způsobem. Obnova začala zhruba před 20 lety. Během posledních patnácti let byly provedeny dva zásahy v horní etáži – prosvětlení odtěžením vždy části dospělých stromů. Na některých místech (podél cesty) dojde ještě k jednomu zásahu a odstraní se některé dospělé stromy a tím dojde k dalšímu prosvětlení – světlo je limitujícím faktorem pro zdárný růst zmlazení a mladých porostů.
(popis k roku 2008)
Ukázka obnovy porostu skupinovou clonnou sečí

Na původně malé světlině, kde bylo více světla než v okolním porostu, se objevilo přirozené zmlazení. Následně došlo k prosvětlení odstraněním několika dospělých stromů (několik pařezů je na fotografii vidět). Další stromy v okolí „kotlíku“ budou postupně odstraňovány a tím ovlivňován růst mladého porostu. Dostatek a nedostatek světla je patrný na snižující se výšce zmlazení od středu k okrajům. (plocha cca 100 m po cestě k lesní školce)

 

Rozdíl ekologických nároků dubu letního a zimního

Při pěstování dubů je nutno rozlišovat jejich rozdílné ekologické nároky.
Dub letní – roste převážně v lužních a zaplavovaných lesích
Dub zimní – oproti dubu letnímu vysloveně nesnáší mokré a zaplavované půdy; snáší suché a kyselé půdy (případ Kunratického lesa)


 
Rozpoznávací znaky dubů
 
List dubu zimního
Dub zimní

Dub letní má listy na bázi u řapíku srdčitě zahnuté (tzv. „krátké kalhoty“) a krátké řapíky listů do 1 cm.

Dub zimní má listy na bázi u řapíku sbíhavé (tzv. „dlouhé kalhoty“) a řapíky listů dlouhé 1 – 3 cm.

Mnemotechnická pomůcka: dub letní má krátké kalhoty, protože mu je v létě horko. Kdežto dub zimní má dlouhé kalhoty, protože mu je v zimě zima.

List dubu letního
Dub letní


Zpět na začátek stránky
<
Sousední zastávka
>

Tyto internetové stránky připravilo © Občanské sdružení EVANS, 2010.
Poslední aktualizace: 30.12.2013