Naučná stezka

logo NS Kunratický les
8

Zvěř v lese

U Krále Václava IV. Foto H. Klonfarová

Umístění zastávky: u hájovny (v sousedství restaurace U Krále Václava IV.)

Kunratický les je i přes vysokou návštěvnost (cca 750 000 osob ročně) domovem mnoha živočichů, ať už ptáků či savců.

Fauna v Kunratickém lese
  • savci
    hrabošík podzemní
    myška drobná
    srnec obecný
    muflon obecný
    netopýr rezavý
    netopýr vodní
    veverka obecná

  • ptáci
    datel černý
    strakapoud prostřední
    rorýs obecný
    vlaštovka obecná
    slavík obecný
    krahujec obecný
    poštolka obecná
    puštík obecný
    sojka obecná
 

Z chráněných ptáků zde žije např. král pěvců slavík obecný, dále jeden z nejrychlejších ptáků světa rorýs obecný (až 200 km/h), také vlaštovka obecná a z dravců poštolka obecná a chráněný krahujec obecný, bubnováním na sebe upozorní strakapoud prostřední. 

Z malých savců jmenujme například na jednom z mála míst v Praze se vyskytujícího hrabošíka podzemního v nivě potoka a na podmáčených loukách žijící myšku drobnou. Na stromech můžeme zahlédnout veverku obecnou, doupné stromy zase poskytují útočiště letním koloniím netopýra rezavého a netopýra vodního. Údajně se zde vyskytuje i jezevec lesní. Zahlédnout můžeme také zvěř srnčí či stádo muflonů.

Muflon obecný (Ovis musimon)

V Kunratickém lese můžeme jako v jediném pražském lese spatřit muflona. Původ muflona není zcela jasný. Donedávna byl považován za jednoho z předků ovce domácí, ale dnes se soudí, že tomu bylo právě naopak – nejspíše jde o zdivočelou formu raně domestikovaných neolitických ovcí, které si na ostrovy Korsiku a Sardinii přivedli první obyvatelé v 7.–6. tisíciletí př. n. l. Odtud ho člověk záměrně rozšířil do celého světa. Do Čech byl introdukován ve 2. pol. 19. století. V 60. letech 20. století byl vysazen přímo v Kunraticích.

Jako každá ovce je i muflon díky rozeklanému hornímu pysku schopen spásat rostliny těsně u země, což jelení ani srnčí zvěř nedokáže. Oproti ovcím však žije v lese, kde spase, na co narazí. V lesních porostech působí obrovské škody okusem, loupáním kůry, zlikviduje keře, mladé stromky a bylinný podrost. Tím, že likviduje přirozené zmlazení dřevin, znemožňuje přirozený vývoj lesa a několikanásobně zvětšuje náklady na jeho obnovu. Porosty je nutno oplocovat, natírat repelenty a uměle vysazovat. Proto tato ilustrace sebevědomého muflona žeroucího les je smutnou skutečností.

Můžeme říci, že Česká republika je mufloní velmocí – bohužel pro naše lesy. Nachází se u nás 1/3 celosvětové populace, tj. 17–18 tis. jedinců. Ročně se uloví 7–8 tis. kusů. V Kunratickém lese žije stádo o 40–50 kusech. Únosným stavem by byla méně než polovina.

Škody zvěří a ochrana lesních kultur

Vysoké stavy zvěře způsobené nevhodným mysliveckým hospodařením jsou limitujícím faktorem přechodu na přírodě blízké postupy hospodaření v lesích a příčinou vysokých nákladů na ochranu lesních kultur. Okusováním mladých stromků či spásáním přirozeného zmlazení je přechod od pasečného smrkového a borového hospodaření na šetrnější způsoby pěstovaní lesa velmi znesnadněn.

  • K ochraně terminálu se používají nejrůznější plastové chrániče, ovazování koudelí, lidskými vlasy apod.
  • K individuální ochraně jednotlivých stromků se používají plastové tubusy, pletivové oplůtky
  • K ochraně proti ohryzu kůry a loupání kůry se používá ovazování klestem, pletivem plastovým nebo kovovým
  • Pro ochranu celých skupin stromů až celých porostů slouží oplocenky – dřevěné, pletivové
  • Chemická ochrana je možná natíráním pupenů či stromků povolenými přípravky (repelenty odpuzujícími zvěř)

Všechny tyto metody jsou velice pracné a nákladné.

Poštolka obecná

 

Poštolka obecná (Falco tinnunculus)

Sokolovitý pták charakteristický třepotavým letem na jednom místě. Rozpětí křídel až 80 cm. V Kunratickém lese ho můžeme zahlédnout na krajích lesa a přilehlých loukách. Loví kobylky, myši, hraboše, žáby a malé ptáky.


Malá zoo u Hájovny
    Daněk skvrnitý (Dama dama)
    Daněk skvrnitý. Foto H. Klonfarová Evropský jelen původem ze Středomoří, u nás introdukován. Je podstatně menší než náš domácí jelen evropský, má lopatovité parohy a skvrnité zbarvení, které se mění podle věku a ročního období. V lesních porostech škodí nesrovnatelně méně než muflon. V Kunratickém lese se volně nevyskytuje. Spatřit ho můžete v malé zoo za hájovnou.
    Srnec obecný (Capreolus capreolus)
    Vedle daňka je možno v malé zoo spatřit i našeho domácího srnce.
Sekvojovec obrovský v jeho domovině. Středně velký jedinec. Tenké stromy v pozadí odpovídají zhruba našim 100 let starým smrkům.

 

Sekvojovec obrovský (Sequoiadendron giganteum)

Vyskytuje pouze ve výškách mezi 1500 až 2500 m nad mořem na západních svazích Sierry Nevady v Kalifornii. Je nejmohutnějším živým organismem na Zemi, nikoliv však nejvyšším. Dorůstá do 100 m, dožívá se přes 3000 let. V Kunratickém lese můžete sekvojovec spatřit v lesní školce (2 ks) a zde, na zahradě hájovny.

Sekvojovec obrovský
na zahradě
zdejší hájovny
Sekvojovec obrovský na zahradě hájovny. Foto H. Klonfarová

 

Volné pobíhání psů

Značným problémem jsou volně pobíhající psi, kteří znemožňují zahnízdění některých ptačích druhů, které v Kunratickém lese, a zvláště u potoka, hnízdí na zemi či nízko nad ní. Žádáme vás proto, abyste nenechávali volně pohybovat vašeho PSA. Děkujeme.



Zpět na začátek stránky
<
Sousední zastávka
>

Tyto internetové stránky připravilo © Občanské sdružení EVANS, 2010.
Poslední aktualizace: 30.12.2013