Naučná stezka

logo NS Kunratický les
10

 

Údolí Kunratického potoka. Foto H. Klonfarová

Certifikace lesů, xerotermní stanoviště, reliktní bor

Umístění zastávky: u cesty podél Kunratického potoka na žluté turistické značce

Certifikace lesů
Trvale udržitelné hospodaření
Kunratický les je obhospodařován dle zásad trvale udržitelného hospodaření v lesích. To představuje „správu a využívání lesů a lesní půdy takovým způsobem a v takovém rozsahu, které zachovávají jejich biodiverzitu, produkční schopnost a regenerační kapacitu, vitalitu a schopnost plnit v současnosti i budoucnosti odpovídající ekologické, ekonomické a sociální funkce na místní, národní a globální úrovni a které tím nepoškozují ostatní ekosystémy“. (Rezoluce H1 Helsinky)

V praxi to např. znamená:
  • hospodaření s lesem jako s provázaným ekosystémem
  • úpravu druhové skladby přeměnou smrkových a borových monokultur
  • omezení vzniku holin
  • ponechání vybraných odumřelých stromů
  • zajištění stability porostů nestejnověkostí, výškovou a tlouštkovou různorodostí
  • uplatňování přirozené obnovy lesa, omezení introdukovaných dřevin
  • zamezení nevratných poškození lesních půd a biotopů
  • udržování odpovídajících stavů zvěře

Lesní certifikace je nástrojem k posouzení, zda je les obhospodařováván k přírodě šetrným způsobem podle předem stanovených směrnic (standardů). Ekologická certifikace lesních produktů vznikla ve snaze omezit bezohlednou likvidaci lesů. V lesnictví dnes existují dva mezinárodní certifikační systémy, které byly uznány Evropským parlamentem – PEFC a FSC. Praha je držitelem ekologicky velmi přísného lesnického certifikátu Forest Stewardship Council (FSC) i certifikátu Programme for the Endorsement of Forest Certification Schemes (PEFC), což jsou nezávislé, nevládní a neziskové organizace. Loga certifikátů na dřevěných výrobcích či stavebním materiálu zákazníkům zaručují, že dřevo pochází z lesa obhospodařovávaného dle principů trvale udržitelného hospodaření.

(více na www.czechfsc.cz a www.pefc.cz)
Referenční plochy

V rámci certifikace FSC byly též vymezeny tzv. referenční plochy, což jsou území, Logo FSC která jsou vyjmuta z intenzivního lesnického využívání a slouží jako ukázky lesních ekosystémů s přirozenou dynamikou vývoje. Části referenčních ploch s odpovídající dřevinnou skladbou (tj. převážně dubové porosty) jsou v bezzásahovém režimu (s výjimkou opatření proti hmyzím škůdcům). V těchto porostech je proto možné se setkat např. s odumřelými stromy, které se ponechávají k přirozenému rozpadu a z lesa se neodstraňují.  Hranice referenčních ploch jsou vyznačeny modrým vodorovným pruhem na stromech. Jedna část referenčních ploch se nachází zde, podél cesty ve svahu ve vzdálenosti 20 m od cesty, až po horní hranu (viz mapka).

 

Reliktní bory

Reliktní bor je označení pro společenstvo extrémních stanovišť skalních výchozů, Reliktní bor skalních hřebenů a ostrohů.

Reliktní proto, že borové lesy, které se rozšířily po konci doby ledové, začaly záhy ustupovat jiným dřevinám na tato stanoviště, kde jiné dřeviny nemohou růst. A vzhledem k těmto těžko přístupným místům zůstaly i bez vlivu člověka. Jejich podoba je po mnoho tisíc let téměř nezměněna. To však zde v Kunratickém lese nelze říci, vzhledem k silnému historickému i současnému tlaku člověka. V Kunratickém lese nalezneme jen velmi malé plochy reliktního boru na skalách nad Kunratickým potokem.

Po odlesnění těchto stanovišť dochází k devastaci celého stanoviště – zůstane jen holá skála či sterilní kamenná suť. Proto je reliktní bor řazen do lesů ochranných s protierozní funkcí a bez hospodářského využití lesa.

 

Stepník rudý
Stepník rudý (Eresus kollari)

Vyskytuje se na teplých a suchých stanovištích (xerotermních). Sameček měří 8–11 mm, samička 9–16 mm. Žije pod zemí v norách dlouhých asi 10 cm s průměrem 1 cm. U ústí každé nory je pod travou ukrytá pavučina tvaru rourky.

 

Modrásek vikvicový

 

Modrásek vikvicový (Polyommatus coridon)

Obývá stepi, lesostepi a xerotermní stanoviště. Přezimují vajíčka s vyvinutými housenkami, které zimu často přečkávají zahrabány v mraveništi, kde o ně mravenci pečují, protože mají v oblibě jejich sekret.

Xerotermní vegetace
(sucho a teplomilná vegetace)

Na skalních výchozech a kamenitých jižně orientovaných svazích Kunratického lesa se vzhledem k extrémním podmínkám těchto stanovišť vyvinula vzácná xerotermní rostlinná společenstva – v létě zde teploty dosahují 50–60 °C a rozdíl teplot v průběhu roku je obrovský. Tato stanoviště jsou velice zranitelná. Po jakémkoli sebemenším narušení (i obyčejnou chůzí) se obnovují několikanásobně pomaleji něž „obyčejná“ stanoviště. Vyskytují se zde četné chráněné druhy živočichů a rostlin jako např. bělozářka větevnatá, křivatec český, koniklec luční, třemdava bílá.


 

Bělozářka větevnatá (Anthericum ramosum)

Liliovitá rostlina. Roste na okrajích světlých lesů, na slunných stráních a xerotermních stanovištích. Patří ke vzácnějším druhům.

Bělozářka větevnatá


Zpět na začátek stránky
<
Sousední zastávka
>

Tyto internetové stránky připravilo © Občanské sdružení EVANS, 2010.
Poslední aktualizace: 30.12.2013