Naučná stezka

logo NS Kunratický les
11

Lesní školka

Lesní školka se vzrostlým exemplářem sekvojovce obrovského. Foto H. Klonfarová
Umístění zastávky: u lesní školky

Lesní školkařství je samostatný lesnický obor. Zajišťuje sadební materiál pro výsadbu nového lesa v lesních školkách.

Pěstování stromků začíná sběrem osiva. Sběr probíhá převážně stromolezectvím, ale i z vysokozdvižných plošin, sběrem ze země či pomocí sítí.

Místní lesní školka je tzv. maloškolkou – slouží k pěstování sazenic pro nejbližší okolí školky. Výhodou maloškolek je, že sadební materiál je zcela přivyklý místním podmínkám, čímž se minimalizuje šok z přesazení a úhyn sazenic při zalesňování. Pěstují se zde pouze prostokořenné sazenice.

 
Množství sazenic při zalesňování
  • dub 10 tis. ks/hektar
  • lípa 8 tis. ks/hektar
  • borovice 10 tis. ks/hektar
  • douglaska 3 tis. ks/hektar
(V přirozeném zmlazení dubu je 100 tis. i více ks/ha. Dospělých stromů v dubovém porostu bývá okolo 200–400 ks/­ha)

Pěstují se sazenice prostokořenné a krytokořenné. Prostokořenné sazenice se ve věku 2–5 let vyzvedávají přímo ze záhonu a ihned se vysazují do lesa. Krytokořenné (s malým kořenovým balem) sazenice se pěstují v obalech, a proto netrpí zdaleka tolik šokem z přesazení – jsou sice dražší, ale ztráty jsou u nich mnohem nižší; lze je s úspěchem používat na těžko zalesnitelných kamenitých půdách.

Udržování dostatečné genetické proměnlivosti lesních dřevin je předpokladem dobrého zdravotního stavu a stability lesních ekosystémů. Zachovaní a obnova genofondu lesních dřevin a zvýšení druhové rozmanitosti lesů je jednou z významných priorit i trvale udržitelného lesního hospodářství. Proto je získávání osiva řízeno mnoha normami a zákonem. Zákonem je také ošetřen přenos osiva (a výsadba sazenic do lesních porostů) v rámci území naší republiky a platí pro něj přesná pravidla. Například nelze přenášet dřeviny z Krkonoš na Šumavu nebo do Prahy a opačně – stejná dřevina je v jiné oblasti náchylnější k nemocem a porosty nemají takovou stabilitu. Pro tyto účely jsou pro danou oblast vybírány podle mnohých kvalitativních kritérií jednotlivé stromy či porosty, které jsou uznány pro sběr osiva. V pražských lesích je celkem 15 uznaných semenných porostů pro buk, dub zimní, jasan, javor, modřín, habr, dub červený.


Zalesňování v Praze

V Praze se na stávající lesní půdě v průměru ročně vysadí 80–100 tisíc sazenic. Ze tří malých pražských lesních školek pochází cca 20 % sazenic, zbytek se dokupuje z velkoškolek mimo Prahu. Již od roku 2000 probíhá na náklady hl. m. Prahy zalesňování zemědělských půd, doposud bylo takto zalesněno více než 800 000 m2 pozemků. Při zalesňování je dlouhodobě dodržován poměr jehličnanů a listnáčů 25 : 75 ve prospěch listnáčů.

V stávajících lesích je každoročně dosaženo také na 5–20 % obnovované plochy přirozené obnovy porostů (převážně přirozené zmlazení dubu).

Lesní vegetační stupně v České republice 

Pro potřeby pěstování lesů a lesního semenářství byly stanoveny lesní vegetační stupně. Sledují přirozené rozšíření dřevin na území našeho státu a jsou stanoveny na základě klimatických podmínek – průměrnou roční teplotou, průměrným ročním úhrnem srážek a průměrnou délkou vegetačního období. Členění lesních vegetačních stupňů podle nadmořské výšky je pouze pomocné – může docházet k tzv. zvratu pásem, kdy v hlubokém údolí jsou drsnější podmínky než ve vyšší nadmořské výšce. Borový stupeň se nadmořskou výškou neřídí vůbec.

Lesní vegetační stupně

Poznámka k názvům – převažuje vždy ta dřevina, jejíž jméno je na druhém místě. (procenty je uvedeno zastoupení)

Sekvojovec obrovský
Sekvojovec obrovský
Domovem je v pohoří Sierra Nevada v Kalifornii. Je považován za nejmohutnější strom světa, nikoliv však nejvyšší. Dorůstá do 100 m, dožívá se přes 3000 let. Má až 75 cm silnou kůru, která ho chrání proti požárům – ohněm zahřátá kůra začne uvolňovat plyny, které oheň dusí. Požáry však potřebuje pro své rozmnožování. V Kunratickém lese můžete sekvojovec spatřit na zahradě hájovny a zde v lesní školce (2 stromy).
Klikoroh
Klikoroh

Velikost okolo 1 cm. Velice častými škůdci ve školkách a výsadbách jsou klikorozi z čeledi nosatcovitých. Larvy žijí na kořenech čerstvých pařezů, vývratů nebo odumírajících stromů; brouk ožírá kůru z kmínku sazenic nebo větví stromu. Může se vyvíjet na kterémkoli jehličnanu.

Obaleč dubový

 

 

Obaleč dubový (Tortrix viridana)

Rozpětí motýla i housenky okolo 2 cm. Žije pouze na dubech. Vylíhlá housenka vleze dovnitř pupenu a tam žere. V průběhu rašení vylézá na listy, které spřádá a uvnitř zámotku pokračuje v jejich ­ožírání. Způsobuje holožíry.


Bekyně velkohlavá

 

Bekyně velkohlavá (Lymantria dispar)

Tento motýl je velkým škůdcem dubu (ale i jiných dřevin). Housenka vylézá do korun a ožírá listí. Často způsobuje až holožíry.

Polník (krasec)

 

Polníci (krasci)

Velikost 1 cm. Brouci ožírají listy v korunách dubů. Larvy se zahlodávají do dřeva větví a kmenů a způsobují jejich odumírání.



Zpět na začátek stránky
<
Sousední zastávka
>

Tyto internetové stránky připravilo © Občanské sdružení EVANS, 2010.
Poslední aktualizace: 30.12.2013