Naučná stezka

logo NS Kunratický les
12

Výchovné zásahy, lesní hospodářský plán

Umístění zastávky: po levé straně zelené turistické značky vedoucí od Velkého altánu, u odbočující lesní pěšiny

Výchovné zásahy

Stabilita a kvalita lesních porostů závisí na jejich výchově v mládí.

Dělení lesa pro potřeby výchovných zásahů

Nejmladším věkovým stupněm lesa je nárost (vzniklý z přirozeného zmlazení) či kultura vzniklá uměle výsadbou sazenic či ze semen.

V dalších růstových fázích jsou pro účely výchovy mladé porosty děleny podle stáří a tloušťky kmínku:

  • mlazina (do tloušťky 5 cm)
  • tyčkovina (tloušťka od 6–12 cm)
  • tyčovina (tloušťka od 13–19 cm)
  • dospělá kmenovina

Výchovou lesních porostů rozumíme pěstební opatření, prováděná v porostech v době po novém zalesnění až po další obnovu porostu. Výchovou porostů upravujeme druhové složení, ovlivňujeme stabilitu prostorovým a věkovým rozvrstvení s cílem dosáhnout porosty s požadovanou strukturou a dřevinnou skladbou. V porostech obhospodařovávaných dle zásad trvale udržitelného hospodaření (tj. v celém Kunratickém lese) je cílem dosáhnout optimálního plnění především funkcí ekologických a mimoprodukčních.

Provádí se výchovnými sečemi, při kterých jsou odstraňovány stromy dle různých kritérií – dle druhu dřeviny, jeho tvaru, zdravotního stavu, velikosti, atd. Každý porost vyžaduje také trochu odlišný výchovný přístup dle jeho hlavní dřeviny a jejích růstových vlastností a nároků.

Výchova dubu

Prostřihávky – v nárostech a kulturách se prostřihávkou upravuje druhové složení porostů (způsob smíšení) a redukce hustoty

Prořezávky – provádí se v mlazinách. Dub je dřevina slunná. Ke kvalitnímu růstu vyžaduje horní světlo – prořezávkou proto odstraňujeme pouze stínící předrostlé, nebo tvarově nevhodné a poškozené jedince. Současně však musí zůstat porost dostatečně hustý, aby světlo nepronikalo dovnitř na kmeny, protože by se jinak duby rozrůstaly do šíře, košatěly, tvořily výhonky a netvárné kmeny. Odstranění jedinci jsou ponecháváni ležet v porostu na rozpad (vzhledem k tloušťce je to otázka jen několika málo let)

Probírky – provádí se v tyčovinách a kmenovinách. Jsou odstraňovány stromy poškozené, nemocné, netvárné a druhově nevhodné a stromy omezující vybrané nejkvalitnější stromy (tzv. cílové stromy). Obecně je cílem probírky zvětšení koruny a tím i tloušťkového přírůstu perspektivních a kvalitních jedinců, a proto se kácejí i relativně zdravé stromy, které omezují a utlačují stromy ještě kvalitnější

Dospělé dubové porosty nejsou dostatečně tmavé, proto, aby nekošatěly, se ponechává příměs ostatních dřevin (habr, lípa, jasan, babyka).

Výchova mlazin - prořezávky
Výchova mlazin - prořezávka
Úbytek počtu stromů v porostu s věkem

Při spontánním vývoji lesa se s věkem počet stromů rapidně snižuje. Z počátečních desítek tisíc semenáčků přirozené obnovy zůstane v dospělém porostu okolo 200–500 stromů. Výchovnými zásahy je tento proces člověkem řízen pro dosažení nejkvalitnějších stromů.

Například při umělém zalesňování se u dubu vysazuje 10 tis. sazenic na hektar. Ve věku tyčovin zůstává v porostu cca 1,5–2 tis. ks/ha, v mýtném věku cca 400 ks/ha (ale i jen 200 ks/ha).

U smrku se vysazuje 5 tis. sazenic na hektar. Ve věku tyčovin zůstává v porostu cca 2–3 tis. ks/ha, v mýtném věku cca 500–600 ks/ha.


Lesní hospodářský plán (LHP)

LHP je dokument upravující veškeré činnosti hospodaření v lese. Zpracování LHP je povinné ze zákona a vypracovává se na dobu 10 let. Skládá se ze tří částí:

  • textová část (např. všeobecné údaje, definování cílů a záměrů hospodaření, rámcové směrnice hospodaření, výše a zdůvodnění závazných ustanovení)
  • hospodářská kniha (obsahuje údaje o dřevinné skladbě, výšce a stáří porostů, zásobě dřeva, návrh výše a umístění mýtních těžeb, a dále plochy a výše výchovných zásahů)
  • lesnické mapy (porostní mapa, typologická mapa)

Dále obsahuje:

  • Závazná ustanovení:
  • maximální celková výše těžeb
  • minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu
  • minimální plošný rozsah výchovných zásahů v porostech do 40 let

Závazná ustanovení LHP je povinnost dodržovat.


Ukázka údajů z hospodářské knihy k jednotlivým porostům

označení porostu dřevina zastoupení
(%)
tloušťka
(cm)
výška
m)
věk porostu zakmenění porostu
149A10 Borovice 75 >12 10 26 9
Bříza 10 15 12 zásoba hmoty v porostu
83 m3
Modřín 5 13 12
Dub 5 10 9
Lípa 5 11 9

 

Legenda porostní mapy
Na porostní mapě jsou barevně odlišeny porosty stejného stáří. Šrafy vyjadřují snížené zakmenění (nižší hustotu porostu).
Legenda porostní mapy
Porostní mapa

 

Lesnická typologie

Lesnická typologie zkoumá a klasifikuje lesní společenstva tak, jak by vypadala bez vlivu člověka. Výstupem typologického mapování lesa je typologická mapa, na které jsou barevně vyznačeny plochy jednotlivých lesních typů. Lesní typ je charakterizován specifickou kombinací lesních rostlinných společenstev a druhů dřevin rostoucích na lesním stanovišti. Zastoupení konkrétních rostlinných druhů je dáno především půdními poměry (kvalita půdy, kamenitost, vlhkost atd.), množstvím srážek a průměrnými teplotami v závislosti na lesních vegetačních stupních (vegetační stupně viz tabule naučné stezky č. 11).

Hlavním výstupem typologického mapování je přirozené zastoupení dřevin – výchozí informace jak lesního hospodářství, tak ochrany přírody.

Naše lesnická typologie patří mezi světovou špičku - naši odborníci jsou zváni do celého světa (probíhá např. typologické mapování Kamčatky či Ukrajiny).


Typologická mapa Typologická mapa
Nejrozšířenějším lesním typem Kunratického lesa je 2I4 (uléhavá kyselá buková doubrava): přirozená druhová skladba je dub 50–70 %, buk 20–30 %, lípa do 10 %, a jedle, borovice, habr do 1 %. Jedná se o hlíny sprašové, půda hlinitá, jílovitohlinitá, na plošinách a mírných svazích, slunné polohy, druhý lesní vegetační stupeň. Legenda k typologické mapě


Zpět na začátek stránky
<
Sousední zastávka
>

Tyto internetové stránky připravilo © Občanské sdružení EVANS, 2010.
Poslední aktualizace: 30.12.2013