Naučná stezka

logo NS Kunratický les
13

Ekosystém lesa

Umístění zastávky:

Ekosystém lesa je vzájemně provázané společenství stromů, rostlin a živočichů na určitém stanovišti. Každá složka: živočich, rostlina, půda má své místo a funkci a vzájemně se ovlivňují. Spontánní procesy v lese vedou k nastolení rovnováhy všech složek jak uvnitř lesa, tak v krajině.

Fakta o lese
  • Průměrný zdravý stoletý buk či dub vyprodukuje za 1 hodinu množství kyslíku odhadem pro 10 lidí na celý den, smrk vyprodukuje 5krát méně
  • Pro obyvatele Prahy je potřeba okolo 130 000 stromů (buk, dub). Při průměrném počtu 100 ks dospělých stromů na jeden hektar zdejšího listnatého lesa to znamená 1300 ha lesa. Kunratický les má rozlohu 278 ha
  • Automobily však mohou převýšit základní spotřebu kyslíku obyvatel Prahy až 80krát
  • Lesy čistí ovzduší – hektar bukového lesa dokáže navázat až 68 tun popílku, hektar smrkového lesa jen 30 tun popílku
  • Les působí jako hluková bariéra – pohltí minimálně čtvrtinu množství hluku
  • Les je ochranou před povodněmi – vodu nasaje a pomalu pouští (dubový a bukový les je schopen najednou vsáknout 100–250 mm srážek (smrkový či borový les 2–3krát méně)
  • Les ochlazuje krajinu, zvyšuje a udržuje vzdušnou vlhkost – vzrostlý dub odpaří za den až 400 litrů vody

Jednou z mnoha funkcí lesa v krajině je ovlivňování průchodu vody krajinou – průtok vody je rovnoměrný, je zadržována a pomalu „pouštěna“ a nedochází tak k záplavám, k erozi půdy, udržuje půdní vlhkost. Další funkcí lesa je například vyrovnávání výkyvů teplot a vlhkosti vzduchu a tím udržuje stálejší a rovnoměrnější klima v krajině.

Tyto funkce však splňuje les zdravý, les s druhovým složením dřevin blízkým přirozenému (takže nikoliv smrkové, borové a jiné monokultury).

Ekologické a environmentální tj. mimoprodukční) funkce lesa přesahují význam funkce produkční, tzn. produkci dřeva jako suroviny.

Schema vodní bilance lesa
Vývojový cyklus přírodního dubového lesa (pralesa)
Schema vývoje pralesa

Člověkem neovlivněné území Kunratického lesa by bylo pokryté téměř ze 3/4 dubovým lesem, který by se vyvíjel spontánním způsobem. Vývoj přírodního dubového lesa probíhá v několika časových stadiích, která se částečně překrývají. Pro kyselá stanoviště Kunratického lesa jsou charakteristické jednovrstevné dubové porosty – spodní vrstva dubových nárostů či zmlazení se opakovaně objevuje jen jako dočasná, a vzhledem k dlouhodobému zastínění opět odumírá, aniž by dorostla (červeně). Jednovrstevné porosty můžeme vidět na mnoha místech Kunratického lesa. Pokud jsou v dubových porostech přimíseny jiné dřeviny, obnoví se za jednu generaci dubového porostu několikrát – buk 1,5krát, habr 2–3krát.

V současné době pokrývají dubové porosty zhruba 40 % plochy Kunratického lesa. Dubové porosty se v Kunratickém lese vzhledem k znečištěnému životního prostředí Prahy a bezprostřední blízkosti městské zástavby dožívají téměř o polovinu nižšího věku, než je jejich přirozený věk. Dubové porosty je proto nutno obnovovat již po 120–140 letech.


Schéma trojetážového porostu
Schéma trojetážového porostu
Porostní etáž

V lesnické terminologii takto nazýváme soubory stromů v rámci jednoho porostu s výrazným výškovým odstupem. V hospodářském lese, zvláště ve smrkovém, můžeme většinou vidět pouze jednu porostní etáž. V lese přírodě blízkém naopak několik etáží.

V porostu za touto tabulí můžeme vidět příklad dvouetážového porostu – v horní etáži dominuje dub ve věku 88 let. Dolní etáž představují nárosty lípy.



Zpět na začátek stránky
<
Sousední zastávka
>

Tyto internetové stránky připravilo © Občanské sdružení EVANS, 2010.
Poslední aktualizace: 30.12.2013