Naučná stezka

logo NS Kunratický les
14

Doupné stromy

Údolí Kunratického potoka. Foto H. Klonfarová
Umístění zastávky: u cesty podél Kunratického potoka nedaleko restaurace Na tý louce zelený (směrem k rybníku Labuť)

Doupnými stromy rozumíme stromy s dutinami, které vznikly hnilobou jádra či dlabáním datlovitých ptáků. Odumřelé kmeny stojících stromů jsou nezbytné pro vývoj mnoha druhů živočichů.

Dutinoví ptáci v Kunratickém lese
  • datel černý
  • krutihlav obecný
  • lejsek bělokrký
  • lejsek černohlavý
  • puštík obecný
  • rehek zahradní
  • strakapoud prostřední
  • strakapoud velký
  • sýkora babka
  • sýkora koňadra
  • sýkora lužní
  • sýkora modřinka
  • sýkora parukářka
  • sýkora uhelníček
  • žluna šedá
  • žluna zelená
Jsou hnízdištěm velkého počtu ptáků, útočištěm pro různé druhy savců a především velké množství bezobratlých. V neposlední řadě i pro různé druhy lišejníků, mechů a celou řadu zajímavých hub. Také jejich půdotvorná funkce po jejich rozpadu má velký význam na koloběh živin v ekosystému lesa.

Bohužel, při dnešním převažujícím způsobu pasečného hospodaření, při kterém dochází k plošnému odstranění všech stromů, je odumřelý či dokonce doupný strom vzácností. A s tím se úměrně stávají vzácností i živočichové na tyto stromy vázaní.

Ještě dnes se setkáváme s názorem, že přestárlé a odumřelé stromy jsou zdrojem škůdců, hub a plísní ohrožujících lesní porosty. Stárnoucí stromy osidluje jiné spektrum druhů než ty, které napadají stejnorodé porosty kulturních dřevin. V každé fázi stárnutí a rozpadu stromu na něm můžeme nalézt jiné společenstvo živočichů. Živočichové vyskytující se na odumřelých a doupných stromech z velké většiny zastávají funkci přirozené biologické ochrany lesa i okolní krajiny.

Ochrana odumřelých a doupných stromů má ve výsledku velký a nezastupitelný význam pro celý ekosystém lesa

 

Doupný strom a lišejníky
  • Řada druhů ptáků si neumí sama vydlabat hnízdní dutinu, a je proto odkázána na doupné stromy
  • Ptačí budky nedokážou přirozeně vzniklé dutiny zcela nahradit. Některé druhy ptáků je nepřijmou
  • Na odumřelé a doupné stromy jsou vázáni např. datlovití ptáci likvidující podkorní larvy hmyzu, velice užitečné sýkorky, sovy, plši, plšíci, veverky, některé druhy netopýrů; nepřeberné množství hmyzu - z brouků např. krasci, kovařík, roháč; dále důležité mechy a lišejníky

Označený doupný strom. Foto H. Klonfarová
Doupné stromy v Kunratickém lese

V prostoru kunratického lesa je vyznačeno několik desítek doupných stromů, a to zejména dubů. Při výběru konkrétních stromů se mj. přihlíží k jeho poloze (vzdálenosti) vzhledem ke stávajícím cestám. Po odumření těchto stromů by tedy nemělo dojít k ohrožení návštěvníků lesa pádem suchých větví nebo částí kmene. Stromy jsou označeny modrým vodorovným pruhem.


 

Nesytky dubová Nesytka sršňová
Nesytka dubová
Nesytka sršňová
Nesytka dubová (Synanthedon conopiformis)

Při setkání s tímto druhem jen málokdo z nás pozná, že nemá před sebou vosičku, vosu, či sršně, ale motýla. Zbarvením těla napodobuje tento motýl vosu (tzv. mimikry) a chrání se tak před predátory. Vývoj probíhá ve dřevě, kdy se housenka zahlodá do kmene či větve stromu. Ve dřevě žije několik let, na jaře se zakuklí a vylétne ze stromu ven. Nedá se však říci, že je parazitem. Je vázána na dubové lesy, jako zde v kunratickém lese. Jen pro zajímavost je uvedena její příbuzná nesytka sršňová, která tuto kamufláž dovedla k naprosté dokonalosti a nejen názvem nás nenechává na pochybách, koho imituje.


Puštík obecný

 

Puštík obecný (Strix aluco)

Rozpětí křídel až 1 m.

Tato nádherná sova sídlí převážně v listnatých a smíšených lesích. K hnízdění si vybírá dutiny vznikající přirozenými hnilobnými procesy. Zásadním faktorem ovlivňujícím výskyt této sovy je právě dostatek doupných stromů. Je výrazně nočním ptákem. Je dokonale uzpůsobena k téměř neslyšnému letu – vedle měkkého opeření má na okraji per ručních letek zubaté hřebínky, které zabraňují šustění per. Ozývá se hlasitým houkáním, samice často vydává pronikavé ­„kivik“, mláďata zase skřeky v podobě „ksít“. Pár spolu žije v monogamním svazku celý život.

Žluna zelená

 

 

Žluna zelená (Picus viridis)

Rozpětí křídel až 40 cm. Plachý, na dutiny vázaný pták. Ozývá se pro datlovité ptáky typickým „bubnováním“, avšak častěji chechtavým „glyk glyk“ či „kjaik“. Základ jejího jídelníčku tvoří mravenci, dále i jiný hmyz, semena a lesní plody. Za den spořádá až 2000 mravenců, které loví na deseticentimetrový lepkavý jazyk. Námluvy probíhají v tanečním duchu s opatrnými doteky zobáků. Dutinu ve stromě tesají min. 10–15 dní. Na sezení vajíček se samička se samečkem poctivě střídají.

 



Zpět na začátek stránky
<
Sousední zastávka

Tyto internetové stránky připravilo © Občanské sdružení EVANS, 2010.
Poslední aktualizace: 30.12.2013