Naučná stezka

    Modřanská rokle

Geologické zajímavosti

zastávka Geologické zajímavosti
Umístění zastávky: za mostkem přes potok, u rozšířené plochy cesty .
Prvohorní břidlice
dobříšské slepence

Nejstarší horniny, které v Modřanské rokli nalezneme, vznikly ve starohorách, tedy před více než 543 mil. let. V této geologické éře se na místě, kde právě stojíte, rozprostíralo moře, na jehož dně se hromadily jemnozrnné sedimenty, především droby, břidliceprachovce. Tyto horniny dobře uvidíte v několika opuštěných lomech podél cesty. Mezi sedimenty starohorního stáří patří také tzv. dobříšské slepence, které naleznete ve svazích po obou stranách cesty přibližně 300 m pod hrází retenční nádrže. Jedná se o nejlepší výchoz těchto slepenců v celé Praze.

Dobříšské slepencejsou hrubozrnné usazené horniny, v podstatě navzájem stmelené valouny. Jejich vznik není zcela objasněn. Jednotlivé valouny byly pravděpodobně ohlazeny a přineseny proudem řeky, která ústila do starohorního moře. Z delty následně sklouzly hlouběji do moře a tam byly zpevněny v jednotnou horninu.

Na konci starohor začaly horotvorné pochody tzv. kadomského vrásnění, což vedlo k ústupu moře z území Prahy na dobu nejméně 55 mil. let. Na počátku prvohor (v kambriu) byly Modřany souší, ale již v další geologické éře (ordoviku) vznikla nová mořská pánev označovaná jako pražská pánev. Na starohorní usazeniny se tak začaly ukládat horniny prvohorní, konkrétně pískovcebřidlice. Ordovické horniny vycházejí na povrch např. podél potoka na západním konci Modřanské rokle.

Geologická mapa Modřanské rokle (podle Chlupáče)
Skalní podklad Modřanské rokle je tvořen horninami starohorními (žlutě) a prvohorními (zeleně. Hranicí mezi nimi je závistský přesmyk (E). Písmeny A, C a D jsou označeny opuštěné lomy, písmeno B značí výchoz dobříšských slepenců (okrově). Šipka vyznačuje místo, kde právě stojíte.

Geologická mapa Modřanské rokle

V devonu nastalo hercynské vrásnění, v jehož důsledku moře opět ustoupilo z pražského území a v horninách vzniklo mnoho tektonických poruch. Modřanskou rokli protíná v její západní třetině významná tektonická linie zvaná závistský přesmyk, podél níž došlo v mladších prvohorách k nasunutí starohorních vrstev na prvohorní. Východně od přesmyku se nalézají vrstvy starohorní, západně potom prvohorní.

Přehled geologických dob a jejich trvání
Přehled geologických dob a jejich trvání

Moře naposled zasáhlo do Prahy až na konci druhohor (v křídě). V třetihorách byly Modřany již souší a odnos hornin převládal nad ukládáním. Výsledkem bylo vytvoření paroviny, kterou brázdily řeky s mírným spádem, říční síť se značně lišila od současné. Dnešní podobu dostaly okolní řeky a potoky, včetně Libušského a Písnického potoka, až ve čtvrtohorách. Zařezáváním těchto toků do skalního podkladu vzniklo údolí tak, jak ho dnes vidíme.

Život v prvohorním moři Graptoliti Trilobiti Ramenonožci Konulárie

 

Fosilie a zkameněliny Trilobiti
Zpět na začátek stránky
<
Sousední zastávka
>

Tyto internetové stránky připravil © EVANS - středisko globální výchovy, 2006.
Poslední aktualizace: 30.12.2013