Naučná stezka

    Modřanská rokle

Dřeviny

zastávka Dřeviny
Umístění zastávky: na břehu potoka, u rozšířené plochy cesty .

Podstatnou část přírodní památky Modřanská rokle pokrývá les. Navazuje na lesy komořansko - točenské, je však mnohem mladší. Až do počátku 20. století bylo totiž toto údolí převážné bezlesé, pokryté pastvinami s teplomilnými stepními rostlinami. Podél potoků se rozléhaly vlhké louky s olšemi a vrbami.

Situace se změnila po první světové válce, kdy území začalo být postupně zalesňováno. Byly však zvoleny nevhodné dřeviny, především trnovník bílý (akát), kterému se na suchých místech daří. Je to strom kvetoucí krásně vonícím bílým květem, ale má schopnost vytlačit původní rostlinstvo. Na jižním svahu rokle proto dnes nalezneme převážně akátovou buš, v jejímž podrostu přežívá pouze bez černý a několik plevelných druhů bylin.

V rámci dalších zalesňovacích akcí byly použity i jiné, v Modřanech nepůvodní dřeviny jako borovice lesní, smrk ztepilý či modřín opadavý, z cizokrajných druhů dále borovice černádub červený. Nepůvodnost těchto dřevin prozradí skutečnost, že tu schází obvyklý bylinný podrost. Z druhů pro Prahu domácích byly použity hlavně habr obecný, dub letní, lípa srdčitájasan ztepilý. Umělým zalesněním tak nevznikl les jako ekosystém, ale pouze jako dřevinná kultura na nelesní půdě.

V současnosti je na většině území již lesní ekosystém vyvinut a nalezneme zde asi 40 druhů dřevin. Podél Libušského a Písnického potoka se nachází nejcennější porost, tzv. ptačincová olšina, tvořený olší lepkavou, vrbami, jasanem ztepilým, místy také topolem černým, javorem mléčnýmjavorem horským (klenem). Menší zastoupení má bříza bělokorájilm habrolistý.

Svahy údolí jsou porostlé již zmíněnými nevhodnými dřevinami, které stále převažují. Proto je do budoucnosti plánována výměna cizích dřevin za původní a obnova stepních společenstev.

Zpět na začátek stránky
<
Sousední zastávka
>

Tyto internetové stránky připravil © EVANS - středisko globální výchovy, 2006.
Poslední aktualizace: 30.12.2013