Naučná stezka

    Přírodním areálem

4
Vřesoviště Salabka
Vřesoviště Salabka

Salabka

Umístění zastávky: u vyhlídky na vinici Salabku a na vřesoviště Salabku, usedlost Pazderku a  bohnické sídliště

Geologický podklad tvoří buližníky a fylitické břidlice. Matečná hornina není kryta žádnými čtvrtohorními uloženinami, pouze mělkými vrstvami zvětraliny a půdami rankerového typu. Proto můžeme pozorovat přímý vliv matečné horniny na vegetační pokryv.

Na kyselých výchozech buližníků se dobře daří vřesu (Calluna vulgaris), který tu nejčastěji roste s metličkou křivolakou (Avenella flexuosa). Na výchozech břidlic rostou společenstva s dominancí válečky prapořité (Brachypodium pinnatum), hlaváče bledožlutého (Scabiosa ochroleuca) a s dalšími doprovodnými druhy, jakými jsou např. kostřava žlábkatá (Festuca rupicola), ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius), ovsíř luční (Helicotrichon pratense) nebo štírovník růžkatý (Lotus corniculatus).

Vřes obecný
(Calluna vulgaris)
Vřes obecný
Válečka prapořitá
(Brachypodium pinnatum)
Válečka prapořitá
Ovsíř luční
(Helicotrichon pratense)
Ovsíř luční
Hlaváč bledožlutý (Scabiosa ochroleuca)
Hlaváč bledožlutý
Štírovník růžkatý
(Lotus corniculatus).
Štírovník růžkatý
Metlička křivolaká
(Avenella flexuosa)
Metlička křivolaká
Máčka ladní
(Eryngium campestre)
Máčka ladní

Ze stepních rostlin se zde objevuje máčka ladní (Eryngium campestre), známá jako stepní běžec. Toto označení souvisí s jejím způsobem rozmnožování: celá rostlina se v době zralosti semen odlomí a za pomoci větru je odnášena na dlouhé vzdálenosti.

Na přelomu června a července je Salabka vypásána stádem ovcí a koz. Tímto návratem k tradičnímu obhospodařování dochází ke zmlazování vřesu. Podobný účinek má pastva i na stepní společenstva.

Usedlost Salabka na fotografii z počátku 80. let minulého stol.
Salabka v 80. let 20. stol.
Usedlost Salabka na jaře 2007
Salabka na jaře 2007

Na části protějšího svahu se nachází stejnojmenná vinice Salabka (obnovena v polovině 50. let), pojmenovaná podle usedlosti, kterou můžete z vyhlídky vidět zcela vlevo u silnice spojující Troju s Bohnicemi. Usedlost Salabka patří k nejstarším v  Troji. Základ tvoří viniční stavení postavené asi kolem roku 1600. Usedlost se nepochybně jmenuje po majiteli Janu Kašparovi Salabovi, zmiňovaném roku 1769.

Usedlost Salabka a okolní polnosti, zahrady a sady na výřezu z indikační skici stabilního katastru (1840)

Vpravo u silnice si všimněte malého domku s pavlačí, nad kterým se tyčí paneláky bohnického sídliště. Jeho stáří se datuje od 18. století do 1. čtvrtiny 19. století. Podle toho, že se zde zpracovával len (pazdeří), se mu říká Pazderka.

Zpět na začátek stránky
<
Sousední zastávka
>

Tyto internetové stránky připravilo © Občanské sdružení EVANS, 2007.
Poslední aktualizace: 30.12.2013