Naučná stezka

    Přírodním areálem

7
Velká skála

Velká skála

Umístění zastávky: na rozcestí pod skalním hřebenem

Velká skála je geologicky nejzajímavější a současně nejvýše položené (314 m. n. m.) zastavení na trase. Celé území tvoří výrazný skalní hřeben, zčásti ukrytý mezi stromy, tvořený buližníky (silicity) a na úpatí buližníkovou sutí. Masiv vystupuje ze sprašových sedimentů.

Celý masiv pochází ze starohor (před 600 mil. lety). V té době se začínal z termálních roztoků (vyvěrajících vulkanickou činností) vytvářet na dně starohorního moře základ křemité hmoty, ze kterého jsou buližníky tvořeny. Buližníky vznikaly buď v bezprostřední blízkosti termálního výronu srážením a dehydratací křemité hmoty (buližník je potom světle zbarven) nebo dále od termálního výronu za menší teploty a za účasti řas, sinic a jiných organismů (tmavě zbarvený).

Horotvorné pohyby před 550 mil. let zapříčinily ústup starohorního moře, zvrásnění a slabou přeměnu hornin. Souší nezůstala Trojská kotlina příliš dlouho, za 55 mil. let (tj. před 495 mil. let) bylo území zalito prvohorním mořem, ze kterého, mimo dalších buližníkových suků, vyčnívala i Velká skála. V období starších prvohor pokračovalo usazování a vulkanismus. Působením hercynského vrásnění ustoupilo i prvohorní moře (před 360 - 380 mil. let).

Po dobu dalších 250 mil. let je Velká skála a i další buližníkové suky v Českém masivu ovlivňována erozí. Odnosem usazenin působením větru a vody je Velká skála vypreparovaná z měkčích hornin. Asi před 100 mil. let je Velká skála vlivem poklesu území severní poloviny Čech zalita druhohorním mořem a současně s tím překryta vrstvou usazenin. Po asi 15 mil. let moře z Čech ustoupilo. Starší horniny jsou opět obnaženy v třetihorách erozní činností vody. Ve čtvrtohorách se zejména vlivem střídání studeného a teplého klimatu dále zvýrazňuje erozní činnost.

Vegetační kryt je velmi chudý a z velké části tvořený nepůvodními společenstvy. Úpatí svahů pokrývá druhotně vysázený modřín, akáta borovice černá. Původní společenstva nalezneme ve vrcholových částech masivu. Jsou to především porosty s dominantním vřesem (Calluna vulgaris).

Na čtyřech leteckých snímcích můžete vidět, jak je okolí Velké skály postupně zastavováno.
1953 - Dlouhé parcely ještě nezcelených trojských a bohnických polí.
Poslední připomínka zdejší zemědělské krajiny.
1953
1975 - Na sever od Velké skály vyrostlo na přelomu 60. a 70. let bohnické sídliště.
1975
1996 - Na jih od bohnického sídliště je ještě
spousta zeleně - staré třešňové sady, pole, bývalé zahrady a les.
Ale nedejte se zmást, i ty začne postupně vytlačovat zástavba.
1996
2004 - Velká skála se postupně stává ostrůvkem v moři domů.
2004
Zpět na začátek stránky
<
Sousední zastávka
>

Tyto internetové stránky připravilo © Občanské sdružení EVANS, 2007.
Poslední aktualizace: 30.12.2013