Naučná stezka

    Roztocký háj - Tiché údolí

5

Maxmiliánka

Umístění zastávky: na konci roztocké ulice Tiché údolí u Maxmiliánky a Koliby (modrá turistická značka)
Bývalá výletní restaurace
MAXMILIÁNKA
Bývalá výletní restaurace MAXMILIÁNKA

Maxmiliánka byla původně výletní restaurace v rakousko-švýcarském stylu, postavená před r.1896, z níž se zachoval zchátralý dřevěný pavilon. Kolem roku 1924 zde byl postaven dvoupatrový hotel.

Zde u bývalé výletní restaurace končí zástavba obce Roztoky a otvírá se před námi údolí Únětického potoka. Jeho niva, původně zarostlá olšovo-jasanovým luhem, byla v minulosti přetvořena mlýnskými úpravami.

Vznikly náhony, mlýnské nádržky a v okolí kosené louky. Mlýny zde byly od Roztok po Únětice čtyři – Malý mlýn (později zakoupený pro rodinu Braunerovu, dnes součást Středočeského muzea), Spálený mlýn, Tůmův mlýn a Trojanův mlýn.

Dnes již žádný z nich neplní původní funkci, louky zarostly rákosem a olšemi, místy jsou patrné pouze zbytky náhonů a rybníčků.

Na pravém břehu Únětického potoka končí západní okraj roztockého Velkého háje, přes údolí na levém břehu potoka navazuje Malý háj. Na těchto svažitých částech lesa vystupují nevýživné proterozoické břidlice, a proto je les z dubů a habrů podrostlý jen chudou květenou a také půdní zvířena je ochuzena. Je to i v důsledku dlouhodobého hospodaření v lesích na tzv. pařezinu, kdy se mýtí mladé stromy na palivo a ponechají se pařezy, které obrůstají vegetativními výhony. V minulosti se také hrabalo listí na stelivo do stájí, čímž se lesu odnímaly živiny. V takových lesích pak rostou většinou jen nenáročné trávy, jako metlička křivolaká a lipnice hajní, a často je obsazují nově se šířící druhy, jako je v současnosti netýkavka malokvětá, původem z Malé Asie.

Význam i malého výchozu bazické vyvřeliny pro vegetaci můžeme vidět na ostrohu nad restaurací. Jsou tu zbytky malé stavbičky, což byla výrovka, kde byl uvázán výr, na kterého menší ptáci útočili a byli chytáni do sítí a na lep. Na otevřené skalce pak najdeme náročnější rostliny teplomilné skalní stepi, jako je kavyl Ivanův, tařice horská, mateřídouška panonská apod.

Tařice horská
(Alyssum montana)
Tařice horská

Únětický potok je vzhledem k malému průtoku vody velmi citlivý ke znečištění. Hlavním znečišťovatelem je letiště Praha-Ruzyně, odpadní vody z přilehlých obcí a zemědělská činnost. Kvalita vody v jednotlivých ukazatelích je hodnocena jako znečištěná až velmi silně znečištěná. Žije zde hrouzek obecný (Gobio gobio) a pravidelně je sem vysazován pstruh duhový (Oncorhynchus mykiss) a pstruh obecný forma potoční (Salmo trutta morpha fario).

Pstruh duhový
(Oncorhynchus mykiss)
Pstruh duhový
Hrouzek obecný
(Gobio gobio)
Hrouzek obecný

Potok protéká přirozeným korytem, které je lemováno vrbami a olšemi. V nitrofilním podrostu zaujme pouze krabilice zápašná a kakost bahenní.

Zpět na začátek stránky
<
Sousední zastávka
>

Tyto internetové stránky připravil © EVANS - středisko globální výchovy, 2006.
Poslední aktualizace: 30.12.2013