Naučná stezka

    Roztocký háj - Tiché údolí

6

Spálený mlýn

Umístění zastávky: v údolí Únětického potoka u Spáleného mlýna (modrá turistická značka)
Spálený mlýn

Jsme u jednoho ze zaniklých mlýnů v údolí. Spálený mlýn (Spáleník) postavil v letech 1786 – 1787 suchdolský hostinský J. Burda. Mlýn byl v provozu pouze několik měsíců, když z neznámých důvodů vyhořel. V roce 1813 byl obnoven, ale živořil a často měnil majitele, až v roce 1849 byl přestavěn na továrnu na mýdlo a svíčky. Poté vyhořel ještě v letech 1880 a znovu 1904, tentokrát po úderu blesku. Nyní se budov využívá jako obytných.

Na této zastávce si můžeme vyložit ekologické odlišnosti svahů zaříznutého údolí a proměny vegetace v čase. Koryto potoka probíhá od západu k východu, a proto svahy údolí jsou orientovány k jihu a severu. Tato orientace podmiňuje jiný přísun slunečního záření a z toho plynoucí vyšší teploty přízemní vrstvy půdy, vyšší výpar vody z půdy a povrchů rostlin na jižně orientovaných svazích než na svazích severních. Tato odlišná ekologie podmiňuje vznik a vývoj teplomilných křovinatých lesů na jižních svazích a spíše chladnomilných březin a doubrav na severních svazích.

Profil údolí u Spáleného mlýna

Tuto přírodní zákonitost využili dávní obyvatelé údolí a jeho okolí. Lesy postupně mýtili a přetvořili na bezlesé pastviny. Na jižních svazích pásli na jaře a na severních na podzim a v zimě. Tak se na jižních svazích vytvořilo společenstvo skalní stepi s kostřavou walliskou, chrpou porýnskou, řebříčkem sličným a také geofyty, jako je křivatec český. Na severních svazích vzniklo rozsáhlé vřesoviště, kde se přimísily i druhy podhorské, jako smilka tuhá. Tento stav se udržoval ještě do poloviny 20. stol. S ukončením drobného zemědělství nebyl o pastviny zájem a celé severní svahy údolí byly zalesněny borovicí lesní nebo zarostly náletem břízy. Jižní svahy samovolně zarůstají růžemi, hlohem, jasanem, pozvolna i dubem. V důsledku těchto změn prakticky zanikla vřesoviště na severních svazích, barvící celé stráně na podzim světle růžově, a jsou nahrazena monotónní výsadbou borovice. Malé úseky skalní stepi a otevřených ploch jsou udržovány ochranou přírody jen opakovaným mýcením narůstajících křovin. Důvodem není jen zachování určitého typu vegetace, ale též velice bohaté zvířeny bezobratlých (brouků, motýlů, pavouků), ale i drobných obratlovců, kteří jsou na teplé volné plochy vázáni. Jenom motýlů bylo zjištěno přes 600 druhů.

Modrásek rozchodníkový
(Scolitantides orion)
modrásek rozchodníkový

Dno údolí, které bylo v době života ve mlýnech odvodněno a využíváno jako louky, se již zcela vrátilo k původní olšině s bohatým podílem jasanu. Luční druhy, jako kakost luční nebo pcháč zelinný, ustoupily. Na skalních stepích žije modrásek rozchodníkový (Scolitantides orion), jehož housenky se vyvíjejí na rozchodníku. Naopak ve stinném zalesněném údolí žije ostruháček jilmový (Satyrium w-album), vázaný na jilmy.

V olšině u Spáleného mlýna byli nalezeni vzácní plži vlahovka rezavá (Pseudotrichia rubiginosa) a dvojzubka lužní (Perforatella bidentata).

Dvojzubka lužní
(Perforatella bidentala)
Dvojzubka lužní
Vlahovka rezavá
(Pseudorichia rubiginosa)
Vlahovka rezavá

U Spáleného mlýna prostupuje k jihu orientované skalní svahy další bazická žíla a její vliv se projevuje výskytem náročnějších skalních druhů, jako je např. dvojštítek hladkoplodý, který je hojnější na bazických horninách v horách a v nížině je považován za postglaciální relikt.

Máčka ladní
(Eryngium campestre)
Máčka ladní
Křivatec český
(Pseudorichia rubiginosa)
Křivatec český

Zpět na začátek stránky
<
Sousední zastávka
>

Tyto internetové stránky připravil © EVANS - středisko globální výchovy, 2006.
Poslední aktualizace: 30.12.2013