Naučná stezka

    Roztocký háj - Tiché údolí

8

Trojanův mlýn

Umístění zastávky: v údolí Únětického potoka na modré turistické značce u pěšiny odbočující k Trojanovu mlýnu
Bývalý Trojanův mlýn. Foto H. Klonfarová

Na místě Trojanova mlýna se připomíná mlýn již koncem 12. století. Celé okolí bylo však již prakticky nepřetržitě osídleno od počátku neolitu v 5. tisíciletí př. Kr. Slované v 6. stol. po Kr. si vytvořili první hlavní centrum na Levém Hradci, později i na Pražském hradě. V okolí Trojanova mlýna procházela stezka, která spojovala hradiště v Levém Hradci s tzv. dlouhou cestou (Via magna), která vedla z Hradčan přes Podbabu, Suchdol, sedlo Kozích hřbetů a Únětice do severských zemí. Sloužila kupcům, kteří obchodovali s jantarem a jiným severským zbožím. Tato tzv. přemyslovská stezka byla donedávna dochována jako pěšina, která pod Trojanovým mlýnem křižovala údolí Únětického potoka. V posledních dvaceti letech přestala být definitivně užívána a zarostla křovím a paměť krajiny tak mizí. Současně zmizelo i travinné společenstvo s válečkou prapořitou, typické pro úvozové cesty v teplé krajině.

Zemědělské využívání okolní krajiny se až do nedávna zaměřovalo na chov domácích zvířat, a to zejména ovcí. V historických pramenech jsou doloženy značné počty ovcí již v 16. stol. Ke konci 18. stol. při soupisu za Josefa II. bylo ve dvoře v Suchdole 1000 ovcí a 4 sedláci měli po 100 kusech, další zvířata vlastnili baráčníci a domkáři. Tyto vysoké počty zvířat se pásly na svazích Tichého údolí, které bylo úplně odlesněno. Od poloviny 20. stol. pastva zcela ustala a údolí bylo záměrně zalesňováno a spontánně zarůstalo až k současnému druhotnému lesu na všech biotopech.

Mlok skvrnitý
(Salamandra salamandra)
Mlok skvrnitý
Užovka obecná
(Natrix natrix)
Užovka obecná

Na trase naučné stezky se můžeme setkat s ještěrkou obecnou (Lacerta agilis). Sameček je na bocích a na spodní straně těla zbarven zeleně a samička zelenou barvu nemá. Na svazích mezi Spáleným a Trojanovým mlýnem žije i naše nejvzácnější a největší ještěrka – ještěrka zelená (Lacerta viridis). Sameček i samička mají hřbet zbarven zeleně, samci mají velkou hlavu a hrdlo je nápadně modré. Slepýš křehký (Anguis fragilis) žije skrytě a pohybuje se pomalým plazením. Mylně bývá považován za hada. Kolem Únětického potoka se vyskytuje užovka obecná (Natrix natrix), která výborně plave a potápí se. Zaznamenán zde byl i výskyt užovky hladké (Coronella austriaca). Všechny druhy našich plazů jsou zákonem chráněny a je samozřejmě přísně zakázáno je chytat nebo zabíjet.

Ještěrka obecná
(Lacerta agilis)
Ještěrka obecná
Slepýš křehký
(Anguis fragilis)
Slepýš křehký

Na levém břehu potoka mezi Trojanovým a Tůmovým mlýnem je strmá stráň, kde jsou zachovány ještě poněkud rozsáhlejší porosty vřesu, které vyžadují péči při jejich nutném zmlazení. Tyto porosty se udržují v horní polovině svahu, kde je uložena stěrkopísková terasa dávné Vltavy (podrobněji zastávka 9)

Vřes obecný
(Caluna vulgaris)
Vřes obecný
Paličkovec šedavý
(Corynephorus canescens)
Paličkovec šedavý

Na počátku 70. let byl v Trojanově mlýně natočen televizní seriál „Byli jednou dva písaři“ s nezapomenutelnými herci Miroslavem Horníčkem a Jiřím Sovákem.


Zpět na začátek stránky
<
Sousední zastávka
>

Tyto internetové stránky připravil © EVANS - středisko globální výchovy, 2006.
Poslední aktualizace: 30.12.2013