Naučná stezka

    Roztocký háj - Tiché údolí

10

Holý vrch - Alšova vyhlídka

Umístění zastávky: u Únětického rybníka u odbočky z modré turistické značky na Holý vrch
Pohled z Holého vrchu. Foto H. Klonfarová

Výstupem od Únětického rybníka dojdeme na severní okraj vystupujícího tělesa silicitů (buližníků). Navazující plošinu na severním okraji Tichého údolí tvoří říční štěrkopísky suchdolské terasy, ležící asi 90 m nad dnešní úrovní Vltavy. V době, kdy je řeka nanášela, Tiché údolí ještě neexistovalo.

Řeka tekla v širokém meandru, který se opíral o buližníkové skály dnešního Holého vrchu. Ty však přečnívaly tehdejší řeku a tvořily její strmé břehy, pod nimiž se počaly v době před asi 750 tisíci let ukládat postupně různé vrstvy. Rozbor sedimentů dovoluje provést rekonstrukci podnebí a podoby krajiny v té době. K tomu účelu je třeba vykopat profil až na nejspodnější štěrkové naplaveniny, které se ukládaly v místech silného unášivého proudu. Nad nimi jsou nevápnité nivní hlíny a jíly, které ukazují, že zkoumaná poloha se dostala při větším zahloubení řeky do klidnějšího místa toku. Na nich leží složitý sled sladkovodních slínů a sypkých vápenatých sedimentů – pěnovců. Ve stěně se odlišují jako světlešedé vrstvy s drobnými kousky horniny. Dále je tam možné nalézt úlomky měkkýších ulit, otisky trav a ostřic. Toto souvrství vznikalo – podle fauny měkkýšů a složení zemin – v mělkém močálu s vápnitou vodou, již mimo dosah říčních záplav, v teplé době v meziledovém období, protože pod ním i nad ním jsou vrstvy s velice nenáročnou faunou chladných ledových dob.

Močál byl sycen vápnitou vodou, která vystupovala z křídových vrstev obklopujících buližníkový Holý vrch. Nad bažinatým souvrstvím se v době, kdy se prohloubilo údolí Tichého potoka, ukládaly větrem přemisťované okrové hlíny, tzv. spraše, na jejichž povrchu se pod travnatou vegetací utvářely humózní půdy.

Staropleistocénní profil

Tento profil je vzácným případem uchování uloženin, které vznikly bezprostředně po vytvoření starého vysokého terasového stupně. Profil je zařazen mezi vědecky významné opěrné lokality středoevropské kvartérní stratigrafie.

Severně od Holého vrchu na rozhraní únětického, roztockého a žalovského katastru bylo v 70. a 80. letech 19. století nalezeno roztockým lékařem Dr. Čeňkem Rýznerem kostrové pohřebiště s několika desítkami koster. Na základě jeho výzkumů byly nálezy vyčleněny jako samostatná únětická kultura.


Zpět na začátek stránky
<
Sousední zastávka
>

Tyto internetové stránky připravil © EVANS - středisko globální výchovy, 2006.
Poslední aktualizace: 30.12.2013