Naučná stezka

Vinořský park - Satalická bažantnice

2

Vinoř - V Podskalí

Zastávka V Podskalí. Foto H. Klonfarová
Umístění zastávky: na břehu Vinořského potoka v ulici Podskalí, naproti dětskému hřišti

Vinoř

O původu jména

znak Vinoře

Název obce Vinoř je v místním povědomí odvozován z pěstování vína. Vinice zde skutečně byly. Existenci potvrzují historické doklady již ze 16. století. Dodnes se jednomu svahu nad rybníkem říká „Pod Vinicí“. Vědecké zdůvodnění je vysvětlováno přivlastňovací příponou z osobního jména Vinor. Ve starých písemných památkách je název psán jako Uinar, Vinori, Winarz (ještě roku 1860)… Až k dnešní podobě Vinoř.

Vznik obce a první zmínky

Osídlení kraje je z paleontologických nálezů dohledatelné až do mladší doby kamenné (8. – 7. tis. př. Kr.). První zmínkou o obci je latinsky psaná darovací listina prvního českého krále Vratislava I. I. z roku 1088, kdy vyšehradské kapitule předal řadu obcí a poddaných v okolí Prahy. Mezi nimi je jmenována i Vinoř.

Vratislav I., fresková malba ze znojemské rotundy
Vratislav I., fresková malba ze znojemské rotundy

Historické události

Po staletí vedla Vinoří takzvaná císařská silnice z Prahy do Staré Boleslavi. Mohli bychom na ní snadno sledovat chod dějin. Od bratrovražedné návštěvy ve Staré Boleslavi – smrt knížete Václava, přes středověké švédské vojenské houfy a selské rebelie, až po kolony wehrmachtu, táhnoucí na Prahu v předvečer druhé světové války.

Nejstarší historicky doloženou stavbou v obci je kostel Povýšení sv. Kříže. Původní románská stavba byla v letech 1727 – 1728 přestavěna do nynější barokní podoby.

Ve středověku byla Vinoř postupně ve vlastnictví bohatých pražských měšťanů, než po třicetileté válce připadla šlechtickému rodu Černínů z Chudenic. Černínové vlastnili Vinoř plných 267 let. Tento starý český rod, větev Drslaviců, měl původní sídlo v Chudenicích u Klatov a jeho založení se datuje kolem roku 1200.

V letech 1719 až 1724 dal Prokop Vojtěch Černín vystavět Vinořský zámek. Zámek je dvoupatrová podsklepená budova s osmadvaceti místnostmi, dvěma jídelnami a přízemní halou. Autorem stavby je architekt František Maxmilián Kaňka známý mimo jiné přestavbou Karolina a Klementina.

V roce 1890 se Vinoř osamostatnila z feudální závislosti a byla prohlášena za obec s vlastní samosprávou. Ku Praze byla připojena roku 1974 podobně jako okolní obce.


Vinořský zámek
Vinořský zámek

Pověsti a záhady místního kraje

Kostel
Povýšení sv. Kříže
ve Vinoři
Kostel Povýšení sv. Kříže ve Vinoři

Pověst o pyšné hraběnce Černínské

V původně románském kostele ve Vinoři bývala v minulosti dlouhou dobu díra do země. Podle pověsti se do ní propadla hraběnka Černínská. Pyšná paní z Černínů si nechala udělat střevíce z bílého chlebového těsta, protože ráda nosila to, co nikdo jiný neměl, a šla v nich na mši. V kostelní podlaze se rozevřela propast, v níž hraběnka zmizela. Varianta této pověsti se váže také k Černínskému paláci na Pražském hradě, proto je otázkou, kde se událost stala ve skutečnosti.

Vinořské podzemí

V podzemí Vinoře se nachází několik chodeb, které mají patrně souvislost s bývalou vinořskou farskou tvrzí a Hradištěm. Vzhledem k tomu, že je možné se setkat na několika místech s jejich zazděním, tak se zatím nezjistilo, kam vedou, ani kdo je vytvořil. Z nepodložených zdrojů víme, že chodby byly zazděny asi v polovině 20. století, poté co zde došlo k zasypání a usmrcení chlapce. Jelikož Vinoří prochází bývalá císařská cesta směrem ku Staré Boleslavi, spekulují badatelé o možném propojení místních katakomb s katakombami, které mají spojovat Prahu právě se Starou Boleslaví. Tato nepodložená tvrzení na svá možná odhalení či vyvrácení zatím čekají. Podzemní chodby je také možno nalézt na nedalekém hradu Jenštejn či Ctěnickém zámku, v Praze pak ve Kbelích či na Proseku.

Mají místní katakomby něco společného třeba s těmi na pražském Proseku?

Kamenný stůl a jeskyně ve Vinořském parku

Vchod do
„vodní jeskyně“
Vchod do „vodní jeskyně“

Přímo ve Vinořském parku, ale i v jeho okolí se nacházejí další místa, která jsou zastřená tajemstvím a člověka lákají k průzkumu. Vše je spojené s pískovcovými skalami, které se nalézají po celém parku a zasahují až do obydlených částí, což dokládá kupříkladu název této vinořské ulice V Podskalí. V parku upoutá pozornost lidského oka zejména skála „Kamenný stůl“ u stanoviště č. 4. Kdy a kdo vytesal výklenky do skály, je dodnes neznámé. Park dále ukrývá malý vchod do „vodní jeskyně“, v minulosti splavné na člunku. Na konci 2. světové války však byla uměle zavalena odstřelem a její tajemství, kam vedla či vede, je neodhalené. Jeskyni, prosíme, nenavštěvujte, nejste-li odborným speleologem!

Zpět na začátek stránky
<
Sousední zastávka
>

Tyto internetové stránky připravil © Občanské sdružení EVANS, 2009.
Poslední aktualizace: 30.12.2013