Naučná stezka

Vinořský park - Satalická bažantnice

5

Pod hradištěm

U zastávky Pod hradištěm. Foto H. Klonfarová
Umístění zastávky: pod valem dávného hradiště.

Invazivní nepůvodní druhy rostlin

Invazivní nepůvodní rostliny jsou rostliny do České republiky zavlečené z jiných částí světa. Tyto rostliny se mohou v přirozené vegetaci rychle a úspěšně šířit a tím potlačovat druhy původní. Invazivní rostliny se rychle rozmnožují, ať již semeny nebo vegetativně, a velmi rychle se šíří, neboť v novém prostředí chybí jejich přirození konkurenti a paraziti, kteří v jejich domovině růst jejich populací účinně omezují.

Flóra České republiky v současné době hostí 1378 nepůvodních zplaňujících druhů, což je zhruba třetina z celkového počtu druhů v ČR. Z toho 91 druhů je považováno za invazivní.

V přírodní rezervaci Vinořský park byly zaznamenány invazivní druhy křídlatka japonská (Reynoutria japonica), bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum), netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora), trnovník akát (Robinia pseudacacia) a kolotočník zdobný (Telekia speciosa).

bolševník velkolepý
(Heracleum mantegazzianum)
kolotočník zdobný
(Telekia speciosa)
netýkavka malokvětá
(Impatiens parviflora)

V roce 2004 byla ve Vinořském parku zahájena likvidace nejagresivnějších druhů invazních rostlin, křídlatky japonské a bolševníku velkolepého. K likvidaci se používá postřik herbicidy, které rostliny přijímají zelenými částmi a asimilačním prouděním jsou rozvedeny do celé rostliny včetně kořenového systému. Tímto způsobem je možno si poradit i s rostlinami, které mají velkou část rostlinné hmoty uloženu v podzemních orgánech. Používané herbicidy jsou poměrně šetrné k životnímu prostředí, jelikož jsou mikrobiálně odbouratelné a neukládají se v půdě ani v odumřelých částech rostlin.

křídlatka japonská
(Reynoutria japonica)

V místech, kde stojíte, se mezi cestou a potokem nacházelo území zarostlé křídlatkou japonskou.

Bolševník velkolepý je skutečně hoden svého jména, jeho rostliny ve středoevropských podmínkách dorůstají výšky až 4 m. Jeho velikost můžete porovnat se svou na upoutávce na tomto stanovišti, kde máte na starém dutém kmenu vyznačenu výšku tohoto obra a dalších invazních bylin.

vegetativní rozmnožování – rozmnožování oddenky či dělením organismů
parazit – cizopasník – organismus, který využívá jiný organismus (hostitele) jako zdroj potravy
konkurenti – dva či více organismů, kteří kryjí své potřeby ze stejného zdroje

Z archeologických nálezů

Zdejší území patří k české starosídelní oblasti, jejíž zejména zemědělské osídlení lze pomocí nálezů vystopovat až do mladší doby kamenné (neolit 8. – 7. tis. př. Kr.), což dokazuje i několik míst lemujících tuto naučnou stezku, ale i dalších v okolí. Nejvýznamnější objev byl učiněn u vsi Přezletice, necelé tři kilometry od Vinoře. V malém lomu pod terénní vlnou, zvanou Zlatý kopec, byly nalezeny pozůstatky světoznámého sídliště druhu Homo erectus - člověka vzpřímeného. Tento nález starý cca 700 000 let sahá až do období starší doby kamenné (paleolit).

Nejvíce zdejších nálezů je uloženo v depozitáři Národního muzea, většinou však bez přesného určení místa nálezu. Dvě zdejší lokality si představíme blíže.

Slovanské hradiště

Zbytky v minulosti dobře neprozkoumaného slovanského hradiště leží na ostrohu nad touto tabulí. Hradiště bylo obýváno od období přibližně 8. – 10. století až do doby vrcholného středověku. To je dokládáno způsobem stavby hradiště a nálezy keramiky. Z hradiště jsou dobře zachovány vysoké valy, lemující hlavní severní část zvanou Velké Hradiště o rozloze 3 hektarů. Jižní část, Malé Hradiště, tvořící předhradí, má rozlohu 86 arů. V posledním období se průzkumem zabývalo Muzeum hl. m. Prahy.

Rekonstruovaný plánek
Malého a Velkého Hradiště
Dnešními pozůstatky hradiště
jsou valy obklopující pole

V Obůrkách

Pravěké sídliště, nacházející se nedaleko tabule naučné stezky č. 1 v obci Vinoř, s nálezy zbytků zahloubených chat a odpadních jam. Největší rozmach byl podle nálezů v mladší době kamenné (kultura vypíchané keramiky, kultura moravská malovaná, kultura nálevkovitých pohárů a dalších) a ve starší době bronzové (mimo jiné kultura únětická – cca 2 000 let př. Kr.).

Kultura nálevkovitých pohárů
Kultura únětická

V roce 1981 bylo toto území zapsáno do státního seznamu nemovitých kulturních památek.

Zpět na začátek stránky
<
Sousední zastávka
>

Tyto internetové stránky připravilo © Občanské sdružení EVANS, 2009.
Poslední aktualizace: 30.12.2013