Naučná stezka

Vinořský park - Satalická bažantnice

7

V aleji

Alej mezi Vinořským parkem a Satalickou Bažantnicí. Foto H. Klonfarová
Umístění zastávky: uprostřed trojřadé aleje spojující Vinořský park a Satalickou bažantnici.

Barokní krajina

Baroko

Baroko je umělecko-kulturní směr, který vládl v Evropě přibližně mezi roky 1600 a 1750. Vznikl v Itálii již v druhé polovině 16. století a rozšířil se po celé Evropě. Baroko proniklo do všech uměleckých a životních projevů (architektura, výtvarné umění, literatura, divadlo, hudba). Po románském slohu, gotice a renesanci to byl poslední velký univerzální a jednotný umělecký styl celé Evropy.

Příkladem pražské barokní architektury je Trojský zámek a jeho přilehlé zahrady a vinice
Selské baroko z 19. století, zejména jihočeský architektonický skvost, styl na klasické baroko navazující

Jako nejpravděpodobnější původ slova baroko je uváděn portugalský výraz perles baroques, používaný pro perly nepravidelného tvaru. Nabízí se také možnost italského slova barocci znamenající podivný.

Krajina a její vnímání člověkem

Pojem „krajina“ lze chápat v mnoha nejrůznějších pojetích. Jen příkladem: jako část zemského povrchu (geograficky), jako systém přírodních a přírodně člověkem pozměněných ekosystémů (ekologicky). Historický pohled nám zase přináší změny místa v čase od minulosti k současnosti, ekonomicky chápeme krajinu jako prostor výrobního procesu… A jak vnímáte krajinu nyní Vy? Podobně jako je každý jedinec jedinečný, tak v každém z nás vzbuzuje každé místo za různých podmínek různé emoce a pocity. Takové pojetí krajiny nazýváme emocionálním.

Boží muka v krajině

Emocionální vztah k přírodnímu prostředí (krajině) lze označit jako ekologické cítění nebo jako lásku k přírodě. Což zahrnuje i uvědomění si, že člověk není tvůrcem přírody, ale její nedílnou součástí. Z tohoto vztahu pak lze vyčíst, jaký poměr má člověk k budoucnosti. Je třeba mít na mysli, že často necitlivé zásahy v prostředí upírají možnosti dalším generacím. Tedy našim dětem, vnoučatům…

Genius loci – duch místa

Právě emocionálně působivé baroko v sobě přineslo jisté skloubení krajiny, přírody a lidské činnosti spolu se sakrálním působením na jedince. Výraznými prvky barokního umění jsou monumentalita a pohyb. Monumentalita jako prostředek mocného působení na cit člověka a pohyb v tom smyslu, že barokní stavby a díla byly komponovány k obcházení, ke stálému objevování nových pohledů, ke hře se světlem a krajinou, do níž byly začleněny sochy, letohrádek, kaplička či boží muka. A právě zdejší satalicko-vinořská historická úprava krajiny - zámek s parkem a bažantnicí, pole protnutá cestami, které lemují aleje… Ano, zdejší místo je jedním z fragmentů (zlomků) barokní krajiny u nás.

Mezi jírovci z roku 1890

Jírovec maďal Aesculus hippocastanum (lidově kaštan koňský)

Do Evropy byl údajně tento listnatý strom, jehož vžitý název je „kaštan“ (ačkoliv se botanicky o kaštan nejedná), přivezen koncem 16. století ze zahrad tureckého sultána v Konstantinopoli (dnešní Istanbul). Jeho původní rozšíření je také na Balkánském poloostrově. „Koňský“ se jírovec označuje pro tvar listu připomínající koňskou podkovu. V lidovém léčitelství byl také jírovec využíván pro léčbu koní. Zdejší staré aleje, jak udávají místní kroniky, byly vysázeny roku 1890. Plody jírovce - kaštany - zná mnoho z nás, neboť stavění figurek patřilo odjakživa k dětství.

Kvetoucí jírovec
Plody jírovce maďalu
Plody kaštanovníku setého

Kaštanovník setý Castanea sativa (lidově kaštan jedlý)

Svým lidovým názvem „kaštan“ je jírovec často zaměňován s kaštanovníkem setým. Jeho semena, kaštany neboli maróny, se tvarově i vzhledově od jírovce liší a rostou po 2 – 3 ve výrazněji pichlavém obalu. Jsou jedlá a jedí se po upražení.

Klíněnka jírovcová – mimořádný škůdce!

Jedná se o druh motýla, jehož housenky takzvaně minují na listech – vyžírají vnitřní pletivo listů. Listy pak v důsledku žíru usychají. Klíněnka byla poprvé pozorována v Makedonii a severním Řecku na konci 70. let 20. století.

Onemocnění se projevuje během léta, kdy listy stromů hromadně rezavějí, hnědnou, schnou a předčasně opadávají.

Klíněnka napadá listy
jírovce již zjara
klíněnka jírovcová
(Cameraria ohridella)
Předčasně uschlé listy

Jak napadeným jírovcům pomoci?

Odstraněním a zlikvidováním spadaného listí a to čím dříve, tím lépe! Pytle a svoz shrabaného listí organizuje pražský Magistrát a některé nevládní organizace. Možností pro občany je také listí zdarma odevzdávat k likvidaci do spalovny v Praze 10-Malešicích.

Stromům je třeba pomáhat i preventivně: dodáváním vláhy, živin a vzduchu do půdy – samozřejmě vždy v závislosti na stanovišti a s ohledem na další pozitivní vývoj stromů.

Figurka z kaštanů

Vzpomínka na dětství aneb tip na příjemné odpoledne

Kdy jste naposledy nasbírali kaštany a postavili si z nich figurku? Nu, tedy hurá do toho: stačí Vám pár kaštanů a doma nějaké špejle, párátka a možno popustit uzdu dětské i dospělé fantazie…

Zpět na začátek stránky
<
Sousední zastávka
>

Tyto internetové stránky připravilo © Občanské sdružení EVANS, 2009.
Poslední aktualizace: 30.12.2013